Novoroční slovo předsedy Národní demokracie

Vážení spoluobčané, v novém roce 2018 si připomeneme 100. výročí vzniku Československa a v tomto světle je třeba hodnotit poslední čtvrtstoletí pod vedením různých proevropských stran.

Zatímco Němci se po pádu komunismu sjednotili, my jsme se se Slováky rozdělili, aniž k tomu u nás proběhlo referendum. Tento vývoj není jen v rozporu s poválečným uspořádáním Evropy, ale aktéři rozdělení tím pomyslně plivli do očí i všem zakladatelům československé státnosti.

Nejeden z nich přitom riskoval vlastní život a někteří už dokonce byli odsouzeni k trestu smrti. Naše národní svoboda byla vykoupena krví tisíců legionářů a nikdy nedokážeme být dostatečně vděčni za tuto oběť.

Dílo našich pradědů je ale i v současnosti ohrožováno nezodpovědnými politiky z hned několika politických proudů. Při posledních říjnových volbách se naše republika svěřila do rukou slovenského oligarchy, který chce stát řídit jako firmu.

Hlasy malých stran opět propadly, protože od roku 1990 u nás platí protidemokratický volební zákon, který dovoluje přerozdělování propadlých volebních hlasů ve prospěch větších stran. Kvůli tomu se do Parlamentu ČR nepodařilo proniknout žádné ze skutečně vlasteneckých stran, tedy ani Národní demokracii.

Můžeme jen slovně protestovat proti tomu, jak se za peníze daňových poplatníků zcela zbytečně vykupuje vepřín v Letech, aby delegaci při smutečním aktu jeden den v roce nevadil výhled na živočišnou výrobu. Toto nehospodárné nakládání s penězi daňových poplatníků, tedy nás všech, je však bohužel jen jedním z mnoha podobných křiklavých případů plýtvání a korupce.

Imigrantská krize pokračuje čtvrtým rokem a nebere konce. Evropská unie v tichosti připravuje nové směrnice (Dublin 2.0), kterými chce donutit „nepoddajné“ členy přijímat ekonomické migranty. Nehodláme pasivně přihlížet tomu, jak vláda ČR sice slovně odmítá kvóty pro usidlování muslimských migrantů, ale fakticky nehlídá hranice ČR před pronikáním běženců bez dokladů na naše území.

Vyzývám proto „novou“ vládu České republiky, vládu Andreje Babiše, aby neprodleně stáhla naše vojáky z Afghánistánu, Iráku a dalších pochybných misí, kde tráví svůj cenný čas daleko od rodin a bez užitku pro vlast. Naše vojáky potřebujeme doma, aby chránili hranice před cizími nájezdníky, kterých se už v západní Evropě šikují statisíce.

Každý den otálení může být pro národní bezpečnost osudný. Historie se totiž neptá na to, co se mělo dělat, ale co se skutečně udělalo. A právě 100. výročí vzniku Československa by mělo být apelem na všechny politiky, aby vnímali hrozby ze zahraničí a více se starali o bezpečí našich občanů.

Osobně bych si přál obnovení Československa v hranicích z roku 1938, tedy i s Podkarpatskou Rusí. Samozřejmě by už nešlo o unitární stát, ale volnou konfederaci švýcarského typu, kde hospodaří každý za své, ale společně řeší otázky obrany, měny a zahraniční politiky. Někomu se to možná zdá jako science fiction, ale v roce 1915 ještě žádný z českých i slovenských politiků nemohl tušit, že se dílo společného státu Čechů a Slováků povede.

Za pár týdnů nás čekají prezidentské volby. Národní demokracie má v nich svého vlastního kandidáta, vlastenecky a pronárodně smýšlejícího předsedu spřátelené strany Rozumných, Mgr. Petra Hanniga. Chtěl bych vás tímto požádat o jeho podporu.

Právě spolupráce vlasteneckých stran pod hlavičkou Rozumných se nám v loňském roce osvědčila, budeme ji proto chtít rozšířit o další strany a společně tak na podzim kandidovat v komunálních a senátních volbách a připravovat rovněž společnou vlasteneckou kandidátku pro Evropské volby z kraje roku příštího.

Národní demokracie ale bude zároveň rozvíjet vlastní program, vlastní aktivity a vlastní stranickou strukturu. A to tím spíše, že si příští rok připomeneme nejen sto let od založení Československé národní demokracie, tedy strany Karla Kramáře, na kterou vědomě navazujeme, ale v jistém smyslu dokonce 170 let této strany, poněvadž Národní demokracie v roce 1918 vznikla sloučením několika již existujících stran, z nichž počátky té nejstarší, tj. Národní strany, více však známé pod názvem staročeská, spadají až do roku 1848. Strana staročechů byla první a nejstarší českou politickou stranou a jejím vplynutím do Národní demokracie se tedy Národní demokracie stala vůbec nejstarším subjektem na české politické scéně.

V roce, ve kterém si budeme připomínat důležitá a kulatá výročí, nemůžeme tento fakt opominout a bude pro nás, národní demokraty a jejich příznivce, příležitostí, jak toto výročí zúročit. Mimo jiné při té příležitosti představíme moderní nacionalistický program pro Českou republiku 2018-2048 – nejoriginálnější, nejradikálnější a nejodvážnější politický program posledních desetiletí.

Při jeho koncipování vycházíme z myšlenky, že pouhý konzervatismus už v dnešní době nestačí a tváří v tvář rozkladným hrozbám, kterým náš národ čelí, je třeba prosazovat ideu nacionalismu, který jediný má možnost zhoubné trendy zvrátit, rozklad národního společenství zastavit a národ ozdravit a před hrozbami ubránit.

Roky končící osmičkou byly pro naše moderní dějiny vždy roky zvratů, zásadních změn a zlomů, ať pozitivních či negativních. Přejme si, aby osmička toho letošního roku předznamenala to, po čem všichni toužíme – aby se vláda vrátila do rukou českého, moravského a slezského lidu a aby byla započata obrana a obnova českého národa.

Přeji vám všem mnoho dobrého v novém roce – v osobním, rodinném či profesním životě. Přeji vám klid, radost, zdraví, úspěchy, spokojenost a prosperitu, stejně jako radost a potěšení z toho, co život nás a našich rodin přesahuje.

Vlasti a národu zdar!

Adam B. Bartoš

předseda Národní demokracie

1. ledna 2018

Dále si můžete přečíst