Proč, kdykoliv sleduji konání současné vlády, předsedkyně Parlamentu, předsedů a členů vedení vládnoucích parlamentních stran, mi v uších pořád zní páně Smoljakovo: „debil-blbeček, debil-blbeček, debil-blbeček …..“ ?
Nekvalifikovanost (v některých případech obzvlášť alarmující), despotické manýry, neobhajitelné sledování osobního prospěchu, to jsou hlavní atributy současné vlády. Vláda měkkýše Fialy z vysoka kálí na občany této republiky, zatímco pomoc Ukrajincům přesahuje všechny ekonomicky únosné meze.

Proč jsem si jen vždy myslela, že úprk před válkou a o záchranu života znamená bezpečnou střechu nad hlavou, jídlo 3 x denně a pobyt na území hostitelského státu pouze po nezbytnou dobu, než válečný konflikt utichne? Tak nějak nabývám podezření, že Fiala a spol. se rozhodli vyměnit české rezidenty a plátce do daňového systému za voliče z Ukrajiny. Kdo není k dění hluchý a slepý, nemůže to nevnímat.

Dnes se zastavíme u jedné z nejnebezpečnějších, nejarogantnějších, nejnamyšlenějších a v pravdě jedné z nejhloupějších figur: Adamové Pekarové. Příběh o to smutnější, že tato osoba zastává třetí nejvýznamnější ústavní funkci, když se vzdala funkce ministryně práce a sociálních věcí, na kterou se připravovala. Inu nenést odpovědnost, mít jenom benefity, natřásat se ve výsluní reprezentační funkce, výletovat (naposledy veřejnost velmi zaujala její cesta vládním speciálem do „demokratické“ Dubaje).

Dne 27. 3. v duelu v Partii Terezie Tománkové proti sobě usedly bývalá ministryně financí Schillerová a předsedkyně Parlamentu Pekarová-Adamová. Pořad rozhodně stojí za vidění, pro ty, kteří neviděli přináším krátký výtah z prvních minut pořadu.

A. Schillerová na začátku uvedla, že „hospodářská a ekonomická politika Fialovy vlády nestála za nic už před válkou na Ukrajině. Vláda se musí starat o všechny lidi na území České republiky, bez ohledu na to, zda přišli z Ukrajiny a nebo zda se zde narodili“.

T. Tománková dodala, že „mnoho lidí už před válkou pocítilo dopady inflace, energetické krize, lidem se nevede dobře a chtějí pomoc od vlády. Čtou a vidí, jak pomáhají okolní země – Slovensko, Polsko, Německo“.

Adamová-Pekarová na to sdělila, že „vlády se nemají starat o lidi. Vláda se má postarat pouze o bezpečnost a tím, že pomáháme porazit Putina, pomáháme našim lidem. Lidem se pak má dát pouze prostor k tomu, aby se o sebe postarali sami.“

Pak už tam byly jen bláboly o pomoci formou sociálních dávek a zvýšením hranice životního minima, nejlepší pak byla hláška o pomoci podnikatelům – zrušením oné naprosto nákladově zanedbatelné silniční daně. Při každé příležitost, a to i nepřípadně, vedla Pekarová neustále svou mantru o diktátoru Putinovi a nutnosti jeho porážky…

Shrnuji, co vlastně v duelu zaznělo a jak řečenému porozumět:

Tato vláda našim občanům nepomůže. Občané si mají pomoci sami.

Na sociálních dávkách a zvýšení hranice životního minima budou spíš než naši občané participovat ty statisíce Ukrajinců, co sem přišli, do systému ničím nepřispěli, jen z něj budou sát (o čerpání zdravotních služeb, když na Ukrajině žádné státní zdravotní pojištění neměli, ani nemluvě).

Budeme na Ukrajinu dodávat další zbraně za miliardy.

K tomu stát potřebuje vybrat daně, zejména daň z přidané hodnoty. Čím vyšší je základ daně, tím lépe. Nadále budeme nakupovat naši elektřinu několikanásobně předraženou z burzy. Namísto ruského plynu budeme mít zkapalněný dražší americký plyn, případně žádný. Zvýší se ceny potravin, základních potřeb, PHM, porostou nájmy a ceny bytů (tedy i jejich dostupnost pro naše občany).

Ing. Alena Drvotová, 27. 3. 2022