17. listopad byl a je především synonymem Mezinárodního dne studentstva. Ten byl vyhlášen v r. 1941 v Londýně, na památku zastřeleného studenta Jana Opletala a 9 popravených studentských vůdců a následných represí německého okupanta, jako bylo např. uzavření českých vysokých škol.
Od r. 1990 si ale 17. listopad určité samozvané kruhy zprivatizovaly a prezentují ho jako obskurní svátek jakési „sametové revoluce“. Té, co vedla k převzetí moci a následnému přerozdělení politického a ekonomického vlivu.
A tak jsme členství ve Varšavské smlouvě přeměnili na členství v útočném NATO. Členství v ekonomickém uskupení RVHP za nesvéprávné vazalství v EU. Významné a nosné podniky byly pod rouškou tzv. privatizace záměrně, jako nežádoucí konkurence zničeny a nebo privatizátory vykradeny a nebo přešly za hubičku do rukou zahraničního kapitálu.
Skutečným ekonomickým zločinem pak byla tzv. konverze vojenských výrob. Lidé přišli o práci a stát o daně. Vojenským výzkumem, vývojem a výrobou se totiž zabývaly nejen čisté zbrojovky, ale i mnohé další podniky jako např. POLDI SONP Kladno, podniky sdružené v holdingu Tesla, Bateria Slaný atd. atd
Havel roztleskával svět a ten zvesela zaplňoval námi uvolněný prostor na trzích v Číně a na území bývalého Sovětského svazu. V republice se dnes vyrábí zejména ve mzdě, zisky jsou odváděny do zahraničí. Jsme montovnou a překladištěm.
V naprosto pitomých TV spotech lžiprávní žumpy nás lidé, co v r. 1989 byli dětmi anebo nebyli ještě na světě a tedy těžko mohou srovnávat, přesvědčují, v jaké že žijí svobodě (cestování, vzdělávání).
Tak já nevím. V pravdě po volném cestování netoužím. Nechci se nechat zmasakrovat na předvánočním trhu v Německu anebo být napadena v egyptském letovisku. Nechci za sebou ani zanechávat zbytečnou uhlíkovou stopu cestováním v letadlech.
A přemýšlím, čím, asi cestují na prázdniny a na ta zahraniční studia studenti naprosto zbytečných a nepotřebných oborů na filosofické fakultě v Praze, co ji teď okupují. Prý za ochranu klimatu.
Bezkonkurenční byly pak pro mne v poslední době tyto 2 hlášky:
- ředitel Kroupa z tzv. obecně prospěšné společnosti Post Bellum, přisáté na státní a zahraniční penězovody, prohlásil za jeden z největších projevů nesvobody před r. 1989 skutečnost, že lidé MUSELI PRACOVAT(!). I já si myslím, že by měl člověk mít právo volby. Když si našetří anebo ho někdo dobrovolně a rád živí, nechť tráví čas dle libosti. Ale nepokládám za svobodu a pokrok množství sociálních parazitů, co se vezou na zádech daňových poplatníků a znají než jenom práva
- Další omílanou mantrou je skutečnost, že MÁME TAK VYSOKOU ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ, JAKO NIKDY PŘED TÍM. To je pravda. Avšak nejspíš to brzy skončí. Jsem názoru, že za těch 30 let bychom takovou životní úroveň, navíc velmi pravděpodobně i vyšší a stabilní, měli i bez převratu 1989. Nějak se zapomíná, že životní úroveň zejména od šedesátých let neustále rostla.Zkracovala se pracovní doba, zlepšovalo se zásobování obyvatel. Obyvatelstvo se z venkovských domků vybavenými suchými záchody stěhovalo do měst, kde získávalo podnikové byty 1. kategorie se symbolickým nájemným. Úroveň školství byla vysoká. Ne jako dnes, kdy může mít za půl roku doktorát i kdejaký nedovzdělaný politik. A maturitu snad i orangutan.
Málo se připomíná, že v r. 1968 byla podpora KSČ spontánní, lidé masově do strany vstupovali a komunistu Dubčeka milovali a podporovali. Žel vývoj byl přerušen vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Jenže v r. 1989 již neexistoval Sovětský svaz a Brežněv byl mrtvý.
My, autentičtí vlastenci a národovci, si ale od letošního roku připomínáme jiný 17. listopad. Je to výročí úmrtí pana Mgr.Jana Skácela – skvělého člověka, vlastence, konzervativce, člověka hluboce vzdělaného, skvělého řečníka. A je smutným paradoxem, že člověka, jehož rodinu komunistický režim pronásledoval, rodiče věznil a nechal mladého Jana samotného a bez prostředků, režim nový opět špicloval.
Chovancovi chovanci na něj vedli složky a byl v materiálech BIS, stejně jako i další vlastenci, označován za pravicového extrémistu. Za co? Že mluvil pravdu?
V této souvislosti mne napadá: kdybychom my, členové Národní demokracie obsadili násilně na několik let nějaký státní objekt anebo kdybychom okupovali nějakou vysokou školu, tak by nás v té nové svobodné době přišly bezpečnostní složky nejspíš postřílet. Inu, to je ta nová demokracie.
Jen tak mimochodem. Té 7 měsíční holčičce Barborce, co ji znásilnil a zavraždil 30. 4. 1990 deviant Oplíštil, propuštěný na bezprecedentní populistickou a nesmyslnou Havlovu amnestii, by bylo letos právě 30 let.
Ing. Alena Drvotová, členka předsednictva Národní demokracie