Člověk jen nevěřícně zírá na hysterii a i vandalizování, které se rozehrávají v USA, pod záminkou nešťastné smrti jednoho černošského kriminálníka. A přenáší se i mimo USA. Dokonce i do Prahy, kde jsme i v době karanténních opatření mohli sledovat reje zejména cizinců, jak o tom informovala lžiprávní žumpa. Ta prý dnes bude dokonce vysílat i přenos z Floydova pohřbu.

Samozřejmě že ve skutečnosti vůbec nejde o smrt jednoho černocha. Ta je jen nástrojem na rozpoutání destabilizace systému a s blížícími se prezidentskými volbami pak o pokus oslabit jasnou vedoucí pozici prezidenta Trumpa. Jde o majdanizování.

Člověk s rozumem v hlavě těžko pochopí, proč se demokratičtí politici a bílá veřejnost v jakémsi pominutí válí po zemi, či klečí. Prý se jedná o symboliku. O prosbu bělochů za odpuštění. Od černochů.

Člověk s rozumem v hlavě by takto recipročně spíš očekával, že tito Američané budou zejména prosit za odpuštění Indiány. Za uchvácení jejich země. Za jejich cílené vyvražďování.

Člověk s rozumem v hlavě by analogicky očekával, že tito Američané spáchají hromadně harakiri. Jako omluvu za bezprecedentní zločin, kterým bylo svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Ostatně v srpnu to bude výročí 75 let.

Člověk s rozumem v hlavě by očekával, že se tito Američané natřou žlutkou a budou se tak symbolicky omlouvat za zločiny, které USA spáchala ve Vietnamu. Vzpomeňme jen na masovou vraždu cca 500 civilistů ve vesnici My Lai. Letos tomu je 52 let.

A takto si analogicky každý, kdo má rozum v hlavě, může přidat další a další inspirativní podnět. Je jich mnoho.