Ing. Karin Szczyrbová: Zánik Evropské unie? Budoucí realita, nebo jen zbožné přání? Evropské elity si již ustlaly ve svém hrobě. Podpořme je v tom, ale zároveň se připravme na nevídané zchudnutí a zbídačení!

První březnové dny roku 2025 se zapíší do historie. Historie úpadku a zániku kdysi jednoho z nejvyspělejších ekonomických celků na celém světě zvaného Evropská unie a reprezentovaného v současnosti společenstvím 27 evropských států (dnes již bez ostrovní Velké Británie). Na jakém základě si dovoluji pronést tak tvrdý a nekompromisní výrok? Na základě správného pojmenování jevů a skutečností a také na základě znalostí ekonomie a jejích zákonitostí.

Veřejný prostor na začátku března 2025 v EU ovládlo téma zbrojení (v newspeaku lépe znějící a eufemistická tzv. „obrana Evropy“). Toto téma, tak jak bylo prezentováno, podáno a také naplánováno, bude hrobníkem EU. Ne však z toho důvodu, že by primárně skutečně došlo k válce (což samozřejmě není vyloučeno), ale z důvodu nerespektování základních ekonomických zákonitostí a zejména z důvodu zpronevěření se základním zásadám a principům, kvůli kterým EU vznikla.

Pokud se vrátíme do dob vzniku EU, pak to byl v první řadě mírový projekt, který si kladl za cíl zamezit častým krvavým konfliktům na evropském území, přičemž tento projekt vycházel z předpokladu, že vzájemná spolupráce, volný obchod, prosperita a růst ekonomik jednotlivých zemí zabrání vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na území Evropy.

Nyní jsme se dostali do bodu, kdy vládnoucí evropské elity nemají nejmenší zájem na zachování míru. Evropské elity si vytvořily imaginárního nepřítele, a to v podobě prezidenta Ruské federace a Ruské federace jako celku. Z jakého důvodu tak učinily? Odpověď je jednoduchá. Síla a výkon EU v globálním měřítku neuvěřitelně rychle klesá, a to v důsledku souběhu mnoha různých událostí a krizí (zmínit lze např. uměle vyvolanou kovidovou pandemii, ačkoliv prapříčiny poklesu ekonomické výkonnosti EU se datují až do let 2007, 2008), avšak v posledních letech zejména v důsledku nesmyslných opatření spojených s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) a také v důsledku sankcí uvalovaných na Ruskou federaci, přičemž tyto sankce nemají v konečném výsledku negativní dopady na Ruskou federaci, nýbrž negativně postihují evropské ekonomiky, evropské firmy a také evropské občany a spotřebitele. Evropa a její obyvatelé chudnou, a proto bylo třeba najít viníka. Ten, jak jsem uvedla výše, byl již nalezen. Nyní se vychází z předpokladu, že pokud bude viník zničen či eliminován, resp. odstrašen, EU se opět vrátí na výsluní. Tato domněnka je více než mylná.

Hromadné, překotné, neuvážené a zejména neefektivní zbrojení (kdy bylo zejména v ČR přednostně stanoveno, kolik se má na zbrojení vydávat bez ohledu na aktuální potřeby státu, armády a celé české společnosti), povede pouze k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků na nákup již tak předraženého vybavení (a to v silně lobbystickém a korupčním prostředí), které stejně žádnou případnou válku nevyřeší a nevyhraje (viz až extrémně dlouhé doby dodání zbraní, munice, techniky, vybavení apod.). Předražení nákupů je a bude dáno mj. zvýšenou poptávkou. Zde lze pouze odkázat na jeden ze základních ekonomických zákonů, který říká, že zvýšená poptávka vede ke zvýšení ceny, což se již v praxi stalo a děje.

Navíc nákup již existujícího a vyzkoušeného vojenského vybavení znamená, že se Evropa bude připravovat na války již vedené, tedy historické. Při své znalosti umělé inteligence a také zásad efektivity a promyšleného plánování si dovoluji tvrdit, že tanky, obrněnce, stíhačky starých typů apod. novodobé a budoucí války nevyhrají. Bude potřeba zapojit výzkum a vývoj včetně různých odvětví IT pro vytvoření takových zbraní a technologií, které získají na případném bojišti převahu s co nejnižšími náklady na lidské, finanční i surovinové zdroje (skvělým příkladem je využití dronů na Ukrajině).

Aby toho nebylo málo, zvyšování výdajů na zbrojení se má dít prostřednictvím zadlužování – zadlužování jednotlivých států i EU jako celku. Skutečně chceme zadlužit naše děti, vnuky, pravnuky, prapravnuky až prapravnuky našich prapravnuků? Skutečně chceme omezovat sociální výdaje, výdaje na zdravotnictví, výdaje na školství aj.? Skutečně se chceme stát stupidními vojáky bez jakékoliv perspektivy s vědomím, že bude rapidně klesat naše životní úroveň, budeme extrémně chudnout a nejenom naše děti, ale i my sami budeme např. i z důvodu omezování zdravotnické péče trpět a předčasně umírat? Toto má být cílem současné EU? Vzpomeňte na to, co jsem uvedla výše o důvodech vzniku EU.

Abych však celý článek uzavřela a dostala se k jeho pointě. Výše jsem uvedla důvody, proč je současné zbrojení absolutní nesmysl. Racionálně chovající se člověk, resp. stát by postupoval zcela odlišným způsobem, přičemž krásný příklad nám dala Ruská federace, která se speciální operací na Ukrajině vyčkala až do doby, kdy na ni byla skutečně připravena.

EU se nyní překotně vrhne do zbrojení, a ačkoliv se možná nastartují některá odvětví (na úkor odvětví jiných a pro běžný civilní a občanský život mnohem důležitějších), životní úroveň lidí se začne v delším časovém horizontu pěti až deseti let propadat (lidé začnou neuvěřitelným způsobem chudnout, ztrácet své majetky a nůžky mezi kastou vyvolených a obyčejnými zchudlými lidmi se velmi široce rozevřou), protože za předpokladu zvyšujících se mezd v některých odvětvích (ale i dalších faktorů, např. omezování dotací na zemědělskou výrobu) začnou růst i ceny (např. potravin, nedostatkových energií, možná i pohonných hmot – viz aktuální výpadek ropovodu Družba), roztočí se inflační spirála, a to v době již existujících vysokých deficitů. Toto dříve či později podnítí další tisk peněz a další nárůst inflace. Zároveň to prohloubí rozdíly mezi jednotlivými zeměmi EU, zejména však zeměmi tzv. eurozóny.

Jediným řešením tohoto vývoje a budoucí ekonomické reality je buď skutečná válka a úplný kolaps a zhroucení čili restart ekonomiky EU jako celku, nebo rozpad Evropské unie a návrat jednotlivých zemí ke svým původním měnám a samostatným ekonomikám (již neregulovaným a neřízeným z Bruselu), jelikož zejména politický projekt s názvem euro již nebude žádným způsobem udržitelný. Evropa a její jednotlivé země (stejně jako její zbídačení a zubožení obyvatelé) se ze svého nynějšího fatálního omylu bude/budou velmi bolestně vzpamatovávat dlouhá léta.

Závěrem si položme otázku, zda je možné tomuto vývoji zabránit. Možnost zabránit nejhorší variantě vývoje samozřejmě existuje. Jiná věc je, jaká je pravděpodobnost, že se EU dostatečně rychle vzpamatuje a ustoupí od svých současných plánů. Evropská unie je, v případě, že bude ústy nejenom svých současných vrcholných představitelů (destruktorů EU) trvat na svých současných plánech na hromadné zbrojení, které bude financováno enormním zadlužováním, již nespasitelná a jejímu budoucímu rozpadu již nebude možné zabránit. Dnešní dny proto představují začátek jejího konce.

Co však s Českou republikou? Je možné ji ještě zachránit? Ano, samozřejmě! Řešení spočívá v okamžitém a velmi ostrém vystoupení PROTI hromadnému zbrojení v té podobě, v jaké jej pojímá v současnosti EU. Dále, zasazení se o co nejrychlejší dojednání míru na Ukrajině a také usilování o OKAMŽITÉ vystoupení z EU a NATO (referendum o setrvání v EU a NATO nic neřeší, stejně jako nic neřeší ani snaha o reformování EU). V návaznosti na výše uvedené je třeba začít bez jakéhokoliv zbytečného prodlení pracovat na budování samostatné a suverénní ČR pomocí bilaterálně uzavíraných mezinárodních smluv. V neposlední řadě je nutné ČR a její obyvatele ochránit před stále aktuálnějším vnějším nebezpečím, což se samozřejmě neobejde bez neprodyšného uzavření hranic ČR.

Návod je to jednoduchý, avšak jeho podstatu, tedy okamžité vystoupení z EU a NATO, má ve svém programu v současné době pouze Národní demokracie, proto tento návod nebude v brzké době realizován a ČR a její občané si budou muset projít velmi bolestivým budoucím vývojem.

Ing. Karin Szczyrbová, členka ND Karviná