Navázal bych na paní kolegyni Ing. Karin Szczyrbovou na její článek: „KDE JE HRDOST NA ČESKÝ NÁROD?“, a protože mi tento článek mluví z duše, tak tu předložím pár svých úvah.

Jsem stará škola a tak čest a hrdost tohoto národa leží u mě na nejvyšším stupínku mých priorit. Pamatuji na dobu, kdy se ještě ctily takové ty chlapské charakterové vlastnosti, jako bylo chlapské slovo a chlapská čest. A ta chlapskost sebou nesla, že když ti dá někdo facku, tak že mu ji zkrátka vrátíš. Byly dokonce doby, kdy chlap musel jít vyzvat k zachování své cti oponenta do souboje na pistole s rizikem, že ten souboj sám nepřežije, vzpomeňme na básníka Puškina.

Bohužel tyto krásné doby plné chlapských ctností už jsou pryč, a zbyly nám tu již jen ty tzv. Evropské hodnoty, které rozežírají tu ryzí podstatu duše českého národa zevnitř a dělají z ní prožraný Ementál. A když něco kritizuji, tak je nejlepší uvést hned příklad, jak degradoval smysl tohoto národa pro zachování si úcty od jiných národů tím, že nejsme pro nikoho jen hadr na holi.

Těch příkladů samozřejmě může být více, ale vypíchnu zde jeden rys, který charakterizuje, kam se tento národ dostal za 36 let trvajícím ideovým vlivem Havlismu založeném na sebemrskačství a na potupném pochlebování cizím národům a zájmům. Těžko se vzpamatovávám z šoku, že tato špína – Havel dokázala zajít až tak daleko, že Sudeťákům nabídla vrácení jejich majetku v těch pohnutých 90. létech minulého století.

Možná, že si ještě vzpomenete několik let zpět na titulky z novin, že si Německo přeje, aby se zde soudili představitelé bývalé socialistické vlády a další občané této republiky za to, že ctili zákony této země. A zde máme z této doby jeden příklad z Bavorska.

Byly tu zákony schválené českým Parlamentem, tedy námi českými občany, které byly založeny na tom, že přechod jakýchkoliv hranic přes zelenou hranici je nelegální. A pokud dotyčná osoba přecházející nelegálně hranice nezastaví na pokyn příslušníka pohraniční stráže, tak ten má právo proti oné osobě použít i zbraň. Takže pohraničníci, kteří takto postupovali, jednali v souladu se zákonem a samozřejmě i v zájmu ochrany svého života. Představte si, jak nyní utíkají Ukrajinci přes Tisu ven, aby nemuseli narukovat, a jsou loveni jako divoká zvěř ukrajinskými Banderovci. A Německo nyní mlčí. Německo vždy mlčí, když je to pro ně výhodné.

Máme tu třeba příklad vrahů Mašínů, kteří ve snaze získal zbraně bestiálně podřízli štábního strážmistra Jaroslava Honzátka a samozřejmě, když se tito vrahové ocitli v Západním Berlíně, tak o jejich vydání nechtěli Němci vůbec slyšet.

Máme tu příklad vrahů pilota Jána Mičici v roce 1972, kdy opět tyto vrahy nikdy nehodlalo Německo vydat k potrestání do Československa. Jak vidíte, byli to vše ozbrojení gangsteři, kteří neváhali použit zbraně proti nevinným lidem, ale pro Němce to byli političtí azylanti.

A teď se vžijte do let druhé světové války, co se tu Němci napáchali na našem teritoriu za válečné zločiny a byli to příslušníci okupační moci, kteří páchali zločiny na českém území a na českých obyvatelích a ani to nebyl důvod, aby Západní Německo tyto zločince vydalo k potrestání do země, kde tyto zločiny páchali.

Stačí si přečíst knihu od Stanislava Motla „Oběti a jejich vrazi“, kdy tento spisovatel navštívil v Německu některé ty zločince z doby 2. světové války, kteří tu vraždili nás Čechy, zdali měli nějaké problémy v Německu, že na německou justici přišly materiály z České republiky prokazující spáchání válečných zločinů na našem území. Většinou si našla německá justice nějaký důvod, proč případ odložit.

Pan Motl se také zabýval ve své knize tím, zdali došlo u těchto vrahů k nějakému tomu pocitu provinění. I to bylo výjimečné. Toto zůstane jako jeden z největších zločinů lidstva, že se nechali vyvléct ze své zodpovědnosti brutální němečtí vrazi z období 2. světové války. A čekali jste něco jiného? Vždy po válce 70 % západoněmeckých soudců byli soudci z dob Hitlera. Dalo se tedy od nich očekávat nějaká ta přísnost k vrahům, když tito soudci neměli za války problém soudit podle Hitlerových zákonů.

Myslím, že je to oficiální číslo, že z cca 170.000 válečných zločinců jich bylo postaveno před soud jen 17 tisíc, tedy každý desátý, a ten počet potrestaných byl tak malý především díky tomu, že Západní Německo tyto zločince chránilo a poskytovalo jim tzv. bezpečné útočiště.

Jako příklad, jak bylo Německo „tolerantní“ ke svým občanům se zločineckou minulostí, je možno vzpomenout na dr. Mengeleho, který se 2 x podíval z exilu domů do Německa navštívit svoji rodinu a odjel z Německa bez obtíží a pak si tento vyvrhel v klidu a míru zemřel v Jižní Americe, protože nebyla snaha ho postavit před soud. Šli po něm Židé a podle informací z tisku agenti Mossadu Mengeleho již téměř měli, když náhle dostali z centrály Mossadu vzkaz, že ho mají nechat na pokoji. Kdo za Mengelem stál? CIA a nebo německá rozvědka?

Ani USA nemají čistý rejstřík, vždyť oni poskytli bezpečný úkryt a „solidní“ práci na CIA konfidentu německého Gestapa v Praze, a to Ukrajinci Nestoru Holejkovi, o jehož vydání žádalo Československo někdy v roce 1967, a odpovědí byl vztyčený prostředníček od Američanů. Přece o takového odborníka na řešení české otázky nemůže CIA přijít. A divíte se, že pak v Kanadě aplaudují ukrajinskému válečnému zločinci ve stoje, když tyto válečné zločince tato země na konci 2. světové války vítala a dávala jim politický azyl?

A vzpomeňme si na Babiše, jak vydal do USA Rusa Nikulina, a to protiprávně. Babiš Nikulinovi nedal v rozporu s českými zákony šanci využít veškerých zákonných odvolacích prostředků. Takže USA nám nevydají odborníka – konfidenta na řešení české otázky Nestora Holejka a zde se mohou představitelé českého státu přetrhnout, aby v rozporu s vlastními zákony se mohli USA vopchať do …

Je tedy přínosné srovnat tato naše vzájemná skóre, jak oni k nám, a jak my k nim. Oni si zkrátka s našim národem mohou vytřít…, protože naši představitelé nehodlají bránit ponižování tohoto národa před světem. Pak nás ale každý ve světě bude takto brát. Už ponižující pro mě bylo, jak Klaus objížděl v 90. létech minulého století Evropu s ohnutými zády, aby nás vzali do NATA a EU. Divíte se pak, že s námi tento Západ takto jedná?

Ing. Miroslav Kelnar, člen Národní demokracie