Premiér Andrej Babiš v nedávné době v Havířově prohlásil, že zde v této zemi existuje mafie, která vás zavře na objednávku a soudci, kteří vás odsoudí bez důkazů. Tím objednáním nejspíše myslel, že zakázka na stíhání určité nepohodlné osoby přijde z politické úrovně.

Není to poprvé, co podobná obvinění někdo vyslovil. Nechci se mýlit, ale myslím, že podobnou větu jsem poprvé slyšel z úst někdejší ministryně spravedlnosti Benešové o možnosti objednání si soudního stíhání, a jak tenkrát za ministryně Benešové, tak i dnes tato ostrá vyjádření rozbouřila mediální vody. Ale kritika soudních praktik u nás ze strany předsedy vlády vyvolala nejen mediální třes u pětidemoličních médií, ale pokud jsem zachytil v tisku, tak se ozvaly na toto odvážné zhodnocení stavu spravedlnosti v této zemi i potrefené husy z odborné sféry. Stěžovala si: Soudcovská unie, stěžovala si Česká advokátní komora a ozval se dokonce i předseda Vrchního soudu v Praze s tím, že si půjde stěžovat k ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi na tato slova Andreje Babiše. Že prý tímto svým vyjádřením premiér Babiš snížil prestiž soudcovského stavu. Tak nějak to prý ten předseda Vrchního soudu prohlásil.

Kdo by se do tohoto tématu měl vložit, když ne ten, který podobný justiční šikan jako Andrej Babiš zažil na své vlastní kůži? A to jsem byl já, a to dokonce 2x si na mě soudci smlsli cestou mého protiprávního odsouzení. Tak se ptám za stranu těch postižených, kde žije ten předseda Vrchního soudu, a o jaké prestiži se to tu pokouší mluvit? Vždyť to stíhání Andreje Babiše za Čapí hnízdo musí připadat každému soudnému člověku již jen směšné. Být soudcem, tak se opravdu za své povolání stydím ve světle opakovaných předvolebních evergreenů pod názvem Čapí hnízdo.

Právě nedávno propustili z basy Tomáše Čermáka, snad nejextrémnější případ politického stíhání z období Fialovy vlády. Tomáš dostal 5,5 roku za nějaké to bla, bla, bla na webu, a mohu zde doložit i další politické procesy: Dr. Skála, Slávek Popelka, Zděnek Milata, Pavel Křivka atd.

Mně osobně přijde jako paradox, že to vykonstruované trestní oznámení proti mně v souvislosti s korupční kauzou Adularya bylo vytvořeno ve stejné budově, kde sedí onen stěžovatel z Vrchního soudu, jen na opačné straně budovy. Vrchní státní zastupitelství Praha a Vrchní soud Praha sídlí totiž ve stejné budově. Tak bych doporučil tomu předsedovi Vrchního soudu, že nemusí hnát koně tak daleko až na Ministerstvo spravedlnosti, ale ať si jen zajde na opačnou stranu budovy a tam mu určitě vysvětlí, jak snadno se v našem právním systému dá slepit dohromady nějaké to falešné obvinění proti nepohodlnému.

Ale nemyslím si, že předseda Vrchního soudu podobné informace nemá. Podle mě ten soudce jen hraje uraženého s  cílem se zavděčit těm zaujatým sdělovacím prostředkům a zejména nahrát argument oposici. Vsadil snad tento soudce na pád vlády při posledním hlasování v Parlamentu o důvěře?

Džin byl puštěn z láhve, a tak nebylo, na co čekat. A tak jsem sepsal a poslal popis těchto svých dvou zmanipulovaných soudních jednání na prvního křiklouna: a to na Soudcovskou unii, kde jsem jim na příkladu svých zkušeností vyčinil za současný stav justice v našich zemích. A poté jsem zacílil na druhého křiklouna, a to na Českou advokátní komoru. U nich jsem si nedávno shodou okolností stěžoval na jednoho advokáta, který mi nepřišel k odvolacímu soudu v případě mého stání kolem elektrárny Adularya. Den předtím se domluvíme na zítřejší soud a on mi tam další den nepřijde.

A zkušenost s advokátem z druhého případu spojeného s mým napadením a zraněním v Kauflandu byla ještě horší. Tam už přímo mám podezření ze zlé vůle advokáta. Tam mě nejdříve advokát přiměl k akceptování pro mě nevhodného kroku, a když mu konečně dám na ten jeho nelogický návrh podpis, tak mi okamžitě na to pošle dopis na zrušení smlouvy na mé zastupování, a to zrovna v době, kdy se chýlí můj případ k závěru. Logicky jsem té České advokátní komoře řekl, zameťte si nejdříve před svým vlastním prahem, než tu začnete hrát před veřejnosti uraženou entitu.

A v naději, že můj dopis na ministra Tejce předběhne onu návštěvu předsedy Vrchního soudu Praha, jsem podrobně popsal ony dva svoje soudní případy a poslal jsem je ministru Tejcovi, abych mu dal nějaké argumenty pro jednání s tím předsedou Vrchního soudu, aby se jím nemusel nechat tlačit do kouta.

A aby toho nebylo málo, svolali jsme za Národní demokracii na den 1. 10. 2026 demonstraci před Ministerstvem spravedlnosti, kde se na mém transparentu objevila ta ikonická slova: „BABIŠ MÁ PRAVDU“.

Naše podpora premiéru Babišovi však nebyla tak úplně bezpodmínečná. My jsme na té naší demonstraci řekli nejen A (Babiši, máš pravdu), ale řekli jsme i B. A tím B bylo, když tedy znáte, premiére Babiši a ministře spravedlnosti, znáte situaci v našem sektoru spravedlnosti, tak proč s tím nic neděláte? My jsme zkrátka využili nářku Andreje Babiše, abychom se ho snažili přimět, aby tuto situací společně s ministrem Tejcem napravili. Ptali jsme se tam přes budovou Ministerstva spravedlnosti, proč stále ještě sedí na svých místech Bradáčová, Koudelka apod.?

Na úplný závěr demonstrace jsem připomenul, že když byl odsouzen Tomáš Čermák, tak jsme chodili se Slávkem Popelkou před budovu Ministerstva spravedlnosti a řvali jsme tam do megafonu: „Done Pablo, propusť politické vězně“. Při těchto mých posledních slovech na demonstraci jsem vyjádřil svoji vizi, že až snad odsoudí dona Pabla v kauze Bitcoinů, že jemu tam určitě nepřijde nikdo zakřičet před budovu Ministerstva spravedlnosti: „Propusťte dona Pabla“.

Ing. Miroslav Kelnar, člen Národní demokracie