(Analýza Jozefa Banáše, která standardní politiky určitě nepotěší. Nejpřekládanější slovenský spisovatel, bývalý politik a diplomat Jozef Banáš analyzuje slovenské volby.)
Cestoval jsem krátce před volbami slovenskou zemí a obdivoval jsem odhodlání kandidátů nechat se okuřovat až za hranice svých možností jen proto, aby nám – občanům – mohli sloužit. Ministr znamená latinsky služebník a my – nevděční voliči, místo toho, abychom těmto lidem projevovali úctu, si z nich utahujeme. Slyšel jsem dokonce, že kdesi našli roztrhané tělo politika, který se přetrhl ve snaze udělat nás šťastnými. Věřím, že tato příkladná obětavost podnítí kompetentní, aby postavili na Slovensku důstojný Památník neznámého politika, kam budou v budoucnu pohřbívat podobné obětavce. Některá bilboardová hesla byla vzácně upřímná – „Pojď volit, jde (nám) o všechno!“ Podobně mě zaujalo nápadité heslo jiné strany: „Za lepší Slovensko!“ Vyhodnotil jsem si ho jako veřejné oznámení odchodu této strany ze Slovenska. Zatím odešli jen z parlamentní politické scény …
V mé knize Idioti v politice cituji někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana: „Politika je druhé nejstarší řemeslo na světě, a velmi se tomu prvnímu podobá.“ To je v této chvíli zřejmě všechno směšné, co mi v souvislosti se slovenskými volbami přichází na mysl. A teď to vážnější. Pokusím se o analýzu jejich výsledků i přes riziko, že mě majitelé pravdy označí za sympatizanta Kotleby či dokonce za fašistu. Po mnoha jiných adjektivech, kterými jsem byl počastován, jsem však už zvyklý.
Ale pěkně po pořádku. Slovenské volby nelze vnímat izolovaně, jejich výsledek pochopíme pouze v evropském, pokud nechci říct světovém kontextu. Kdo leze v této chvíli nejvíce Bruselu a paní Merkelové na nervy? Vyšehradská čtyřka svou antiimigračnou rétorikou. Polsko a Maďarsko jsou v této chvíli neprůchozí, je zde šance začít ji oslabovat Slovenskem. Blíží se volby a strategický cíl je – odpálit Fica. Začínají se podivně načasované stávky učitelů a zdravotních sester. Jejich organizátory přijímá dokonce prezident. Fico dělá navíc fatální chybu – dává se do nesmyslného souboje s Matovičem. Přicházejí volby a Fico z nich vyjde citelně oslaben. Jako jasný vítěz z nich vychází Kotleba. Jako jasný poražený favorizovaná strana Sieť. Slabý výsledek KDH předpovídaly průzkumy. Mizivý výsledek Procházky a skvělý výsledek Kotleby nepředvídal ani jeden průzkum. Ani jeden! Není možné se takto opakovaně mýlit, z čehož mi vyplývá jediné – průzkumné agentury záměrně lhaly. Proslýchá se, že jedno procento v průzkumu stojí padesát tisíc eur. Mám pocit, že na průzkumné agentury platí totéž, co na banky: Amatérští lupiči provozují bankovní loupeže, profesionální lupiči provozují rovnou banky. Je to Brechtova myšlenka, ne moje.
Problémem Slovenska není Kotleba
Prezident přijal po volbách téměř všechny lídry parlamentních politických stran. Před setkáním s ním byla prohlášení lídrů o možné spolupráci se Smerem kromě Matoviče, Šulíka a Kollára vágní. Po setkání už i Procházka s razancí hraničící s odvahou prohlásil: S Ficem ne! Kotlebu prezident nepřijal. Nejenže tím dokázal, že na Slovensku sice máme demokracii, jen nám chybí demokraté, ale urazil tím 209 779 občanů Slovenské republiky a co je horší, začal Kotlebovi předvolební kampaň. Protože z toho, co je k dispozici, se normální a zejména stabilní vláda fungující na základě vzájemné hodnotové důvěry postavit nedá. Tedy, abych byl přesný – pokud bychom měli v této zemi státníky, a Sulík by se dokázal dohodnout s Ficem v zájmu Slovenska a nejen v zájmu své strany, mohla by vzniknout skvělá velká koalice tak, jak nám to dlouhá léta ukazují Němci nebo Rakušané. Ukázali bychom světu, že jsme opravdu vyspělá země. Toto je však v této chvíli úvaha za hranicemi fantastiky, přestože bych se rád mýlil. Takže zpět do reality. I když pan Danko nadšeně prohlašuje, že zachránil SNS, prudce se mýlí. Má dvě možnosti – jít do koalice s Bélou Bugárem, což znamená zkázu SNS nebo jít do předčasných voleb, což znamená stejně tak zkázu SNS, neboť je spolkne Kotleba. Tak jako s heslem Za Boha, za národ odrovnal KDH. Pouze pokud by Danko řádně přitvrdil, ale to už dělá Kotleba.
V podobné situaci je Béla Bugár – pokud půjde do party s Dankem – Most-Híd skončil a pokud půjde do předčasných voleb, sežere ho SMK. A výsledek předčasných voleb by měl jasného vítěze – Kotlebu. Vsadím se, o co chcete, že v předčasných volbách Kotleba svůj zisk zdvojnásobí! Jelikož zde nemáme státníky, Bugárovi a Dankovi začíná zvonit politický umíráček. Být na jejich místě, řídím se říkankou: „Vezmeme si hoblík pilku, lízneme si aspoň chvilku.“ A navíc by se mohli před svými voliči obhajovat státnickou odpovědností. Při malosti slovenských politiků to však spíše vypadá, že na novou vládu můžeme zapomenout. Jediný , kdo se může oprávněně usmívat, je Boris Kollár, neboť mu opět jeden z jeho obchodních projektů vyšel. I když pravděpodobně nová vláda z těchto voleb nevzejde, nebyly zbytečné. Byl to velmi reprezentativní průzkum veřejného mínění a alespoň mně ukázal následující:
Problémem Slovenska není Kotleba, on je jen reakce na neřešení problémů. Jsem poslední, kdo bude obhajovat Kotlebu, ale jsem první, kdo bude obhajovat pravdu. Nebo alespoň ji hledat. Po volbách jsem šokován z klíčového faktu, v jehož důsledku nevidím budoucnost Slovenska optimisticky. Jsme jediná země na světě, ve které když tesař neumí zatlouct hřebík, nadáváme na kladivo!!! Kotleba je jen důsledek neschopnosti, ignorance, sobectví a pýchy zavedených politiků. Je úplně jedno, jestli jsou levicoví, nebo pravicoví. Své tvrzení zakládám na mnoha cestách po naší vlasti. Jsem ten slovenský spisovatel, který cestuje po zemi na besedy nepochybně nejvíce. Neboť píšu pro lidi, a proto chci o jejich bolestech a radostech vědět přímo od nich. Tři dny před volbami jsem absolvoval trasu: Bratislava – Rakovec – Michalovce – Strážske – Pušovce – Prešov – Sabinov – Stará Ľubovňa – Hnízdní – Podolínec – Kežmarok – Poprad – Bratislava. Po návratu z ní jsem vzal tužku a manželce jsem napsal na papír: Kotleba 9. Téměř jsem se trefil. V okresech, kterými jsem cestoval a mluvil s lidmi, získal většinou více než mnou očekávaných devět procent. Uvádím okresy, kde získal nad deset procent: Stará Ľubovňa (10,13) Kežmarok (13,32) Poprad (10,31), Spišská Nová Ves (10,11), Gelnica (11,21), Revúca (13,64), Poltár (13,66), Veľký Krtíš (11,11), Detva (10,99), Brezno (14,06), Dolný Kubín (12,59), Tvrdošín (11,33), Námestovo (10, 47), Krupina (15,35), Kysucké Nové Mesto (11,18), Žiar nad Hronom (12,09), Žarnovica (11,54). I s ostatními 209 779 hlasů. Pokud překryjete mapu těchto okrsků s mapou nezaměstnanosti a problémem Romů, bude se vám podezřele shodovat. Ať zvedne ruku ten, kdo je přesvědčen, že tito lidé jsou fašisté. Já o tom přesvědčen nejsem. Takže Kotlebu katapultovalo neřešení zaměstnanosti a Romů.
Nazveme fašistou i Jahnátka?
Odmítám Kotlebovo velebení Slovenského státu. Byl to vazalský stát v područí Hitlera, ale … Pak bychom museli zákonem zakázat vedoucí sílu, která za tohoto státu, jenž poslal na smrt šedesát tisíc našich občanů, vládla – a tou byla katolická církev. Prezidentem byl dokonce farář. To by se Kotlebovi asi nelíbilo. Stejně bychom museli kategoricky odmítnout naše čtyřicetileté moskevské vazalství a zákonem zakázat komunistickou stranu. Pokud bychom to udělali, riskovali bychom, že za dvacet let budou naši potomci kategoricky odmítat naše dnešní vazalství. A po tomto dnešním možná další – muslimské … Odmítám Kotlebovo zpochybňování holocaustu, jakož i jeho nepotismus. Odmítám jeho znevažování Slovenského národního povstání. Možná má ještě dost jiných odmítnutíhodných věcí, ale nejsem ten, kdo má právo soudit, a tak svůj výpočet odsudků zastavím a soustředím se na Kotlebovy oficiální předvolební návrhy tak, jak jsem je našel na stránce jeho politické strany:
1. Zatočíme se zloději v bílých límcích! (Souhlasíte?)
2. Zatočíme s příživníky v osadách! (Souhlasíte?)
3. Pryč z NATO! (Pokud jsou politici přesvědčeni, že většina Slováků je pro setrvání v NATO, dá se o tom přesvědčit a usvědčit Kotlebu jednoduše – udělat referendum nebo alespoň průzkum veřejného mínění. Nikdo zatím s takovou myšlenkou nepřišel. Proč?)
4. Pryč z EU! (Platí totéž, co v případě NATO. Pokud jsou si politici jisti naší vůlí být členem EU (zejména od zahájení migrační krize), je zde možnost stejná, jakou mají občané Velké Británie – referendum. Britové ho mohou mít – my ne? Proč?)
5. Sociální politika na principu zásluhovosti – čili dát lidem místo dávek práci. (Souhlasíte?)
6. Založení domobrany. (Domobranu mají i Švýcaři. Označuje je někdo za fašisty?)
7. Obnovení potravinové soběstačnosti. (Stejný cíl vyhlásil i ministr Jahnátek. Je proto fašista?)
8. Obnovení slovenské koruny. (Své měny mají Velká Británie, Polsko, Maďarsko, Česko a další státy. Jsou proto fašisté?)
9. Zastavit mediální vymývání hlav. (Pokud některé mainstreamové médium chce dokázat opak Kotlebova – a v tomto případě i mého tvrzení – může to udělat okamžitě! Zveřejnit tento můj komentář.)
Ti, kteří volili Kotlebu, nejsou žádní fašisté. S několika jsem na východním Slovensku mluvil osobně a jsou to slušní, ale zoufalí lidé. Učitelka z romské školy, která již několikrát zavšivila sebe i svou rodinu, její dcera překonala příušnice, její kolegyně dostala žloutenku od romských dětí, které žijí v osadách v katastrofálních podmínkách. Učitelka by okamžitě utekla, kdyby měla kam. Na východním Slovensku však práci těžko najdete. Kotlebu volila i úřednice na úřadě práce v jistém východoslovenském městě, protože za čtyři sta eur (slyšíte dobře!) ji šikanují rodinní příslušníci funkcionářů dosazených Smerovci. Kotlebu volil policista, který bojuje proti rusnácké klice v jeho okresním velitelství pružně se přizpůsobující každé vládě. Kotlebu volili zoufalí otcové, jejichž manželky udržují nad vodou jejich rodiny tak, že chodí utírat zadky rakouským a německým důchodcům a doma se jim zatím rozpadají manželství, Kotlebu volili zoufalci, kteří mají za sousedy Romy, jež „systémové“ politické strany podporují hloupými zákony v lenošení a v masové produkci dětí. Romské osady jsou „no go zóny“, v nichž naštěstí neplatí šaría, ale neplatí tam ani slovenské zákony. Za incest, krádeže či znásilnění jde každý bílý do vězení, Romům se to nejednou promine. Neodsuzuji Romy, ale ty, kteří jejich problémy neřeší. Bratislavští aparátčíci mají do Jarovnic, Luníka IX, Ľubice, Podolínce, Zborova, Letanovec, Smižan, Švábovec, Huncovec, Žehry, Krásnohorského Podhradí, Sečovec, Richnavy a dalších romských nebo již téměř romských osad očividně daleko.
Chcete zbavit Slovensko Kotleby? Tak …
Po letech marného volání doslova o pomoc k takzvaným systémovým stranám se zklamaní lidé obrátili na stranu nesystémovou. Tedy na takovou, která zde, zatím, pokud mi je známo, nic neukradla, nezprivatizovala, nezkorumpovala. Je iluzorní domnívat se, že i kdyby byl Kotleba součástí vládní koalice, vyřeší zmíněné problémy. Dal však lidem v jejich složité situaci alespoň naději. Co je další poselství Kotleby, o kterém se nemluví? Postavil se proti globalizaci. Postavil se proti vytrhávání národní kultury, rodného jazyka, vymývání mozků zahraničními médii, proti tomu, aby nám do Bill, Lidlu, Kauflandu a jiných globálních řetězců strkali nekvalitní potraviny, postavil se proti tomu, že v Rakousku se sedminásobně vyššími platy stojí benzín méně než na Slovensku. V mé knize Dementi píšu, že už nemáme původního rolníka či sedláka, ale máme farmáře, už nemáme zprávy, ale hedlajny, nemáme úroveň, ale level a bojím se, že Pukanec brzy přejmenují na Popcorncity. Jsem proto fašista?! V evropském kontextu není Kotleba žádnou výjimkou. Volby v Německu vynesou Pegidu a AfD, ve Francii Le Penovou. V Maďarsku se drží Orbán jen proto, že je ochoten nechat si nadávat do fašistů a Jobbik ho posouvá do středu, v Rakousku se výrazně posílí FPÖ, a tak to půjde díky Merkelové pozvání napříč Evropou. Ten, kdo vymyslel ďábelský plán zničení evropských kultur prostřednictvím imigrantů, si může mnout ruce. Ve výpočtu důvodů Kotlebova volebního úspěchu jsou však imigranti méně důležití.
No a na závěr poslední – nejriskantnější řešení: Zakázat Kotlebovu stranu. Takové řešení by zavánělo účelovostí, protože do voleb Kotlebův „fašismus“ nikomu nepřekážel, po volbách by najednou překážel. Nevím, který soud, na nějž by se Kotleba nepochybně obrátil, by to uznal. Ale počkejme, jak budou „systémové“ strany řešit Pegidu a AfD v Německu nebo Národní frontu ve Francii. Mám jednoduché a vcelku účinné doporučení, jak zbavit Slovensko Kotleby: Pánové „systémoví“ politici, přestaňte hájit zájmy své a svých sponzorů a začněte hájit zájmy občanů. A moje doporučení voličům: nenamlouvejte si, že je zájmem politiků pravých, levých, středových, horních, dolních, červených či modrých pomoci vám. Proto volte ty, kteří nejméně slibují. Alespoň budete méně zklamáni. Vím, o čem mluvím. Byl jsem v politice a když jsem se o službu občanovi pokusil, rychle jsem skončil. Je mi líto, lepší zprávu nemám. A ještě poslední poznámka. Jelikož se povolební situace vyvíjí velmi rychle – tento komentář jsem napsal ve středu 9. 3. 2016 o páté ráno. Bůh ví, kdo se s kým dohodne o deváté a kdo se s kým pohádá o jedenácté. Zdá se, že v mých knihách Idioti v politice a Dementi je více pravdy, než jsem si sám dokázal představit …
(Přeloženo a zveřejněno se souhlasem autora.)