Národní demokracie je stranou spojující vlastenectví s konzervatismem. Je stranou, která hodlá bránit a prosazovat tradiční křesťanské hodnoty, na nichž vyrostl nejen český národ, ale celá evropská civilizace. Jako taková nemůže být programově antisemitská ani rasistická, neboť antisemitismus i rasismus představují koncepce, které jsou s křesťanskými hodnotami neslučitelné. Přitom právě tato označení jsou ve spojitosti s Národní demokracií našimi názorovými oponenty často používána se zjevným cílem společenské diskreditace a ostrakizace strany.

Prohlašujeme, že rasový přístup zásadně odmítáme. Na rozdíl od řady jiných nerozdělujeme národy na lepší a horší, nadřazené a méněcenné, uznáváme naopak, že každý národ a každá kultura má svou hodnotu a svou cestu dějinami. Není na nás, abychom ji soudili. Každý národ má právo na svébytnou existenci, vlastní hodnoty, vlastní způsob života. Odmítáme veškeré formy šovinismu – hlásáme nacionalismus tvůrčí a tolerantní k druhým, nacionalismus naplněný láskou k českému národu a úctou ke křesťanským hodnotám, nacionalismus, jehož předpokladem je přesvědčení, že vznešené, trvalé a všelidské hodnoty může tvořit jen ten, kdo je pevně ukotven ve svém národním prostředí. Chceme svět, v němž bude existovat pluralita osobitých kultur, svět, který nebude živořit v područí jednoho hegemona, ale který bude multipolární, a tudíž v maximální možné míře svobodný.

Proto právo na svou kulturu a náboženství mají přirozeně i Židé. Není to židovská kultura, židovský národ a židovské náboženství, proti čemu bojujeme. Tím, proti čemu bojujeme, je sionismus. Sionismus představuje ideologii nacionalistickou v tom nejhorším slova smyslu. Hlásá nadřazenost židovského národa a nezcizitelné právo Židů na území Palestiny, už po staletí obývané Araby muslimskými i křesťanskými. Ve vztahu k palestinským Arabům je nesmiřitelný a bez skrupulí je připravuje o jejich domovinu. Sionismus je svým charakterem rasistický a šovinistický. Silnou základnu získal po vyhlášení Státu Izrael v polovině minulého století, jehož politika je zcela v souladu se sionistickými zásadami a v řadě ohledů ji lze označit za zločinnou. Ostatně není náhodou, že v roce 1975 byl sionismus odsouzen i Valným shromážděním OSN. Národní demokracie není stranou antisemitismu, ale antisionismu. A kritika jakékoli ideologie musí zůstat výsostným právem nás všech.

Zároveň se značně kritickým postojem k dennodenní praxi Státu Izrael nemůžeme přehlížet ani další skutečnost, a sice značnou moc osob židovského původu v řadě oblastí života společnosti. Mnoho z nich svou pozici a moc využilo ve prospěch celé společnosti a jejich zásluh je třeba si vážit. Avšak faktem zůstává i to, že nemálo z nich zasvětilo svůj život boji proti křesťanským národům, proti naší Evropě; nemálo z nich, vedeno zběsilou nenávistí vůči všemu nežidovskému, zasvětilo svůj život boji ve jménu svého domněle nadřazeného a vyvoleného národa. Nemůžeme mlčet k tomu, že v řadách revolucionářů a pokrokářů všech možných barev – bolševiky počínaje, liberály konče – osoby židovského původu měly a mají dominantní vliv. Nemůžeme mlčet k tomu, že mají v rukou klíčová světová média a banky (dynastie Rotschildů, G. Soros a další). Nemůžeme mlčet ani k tomu, že židovská lobby je nesmírně silná. Zamlčování těchto faktů by bylo hanebností, zbabělostí či politickou korektností, jejíž uplatňování s sebou přináší závažné problémy. Je třeba nazývat věci pravými jmény.

Dnes je bohužel každý, kdo tak ve vztahu k Židům činí, okamžitě ocejchován jako antisemita. Častým podpůrným argumentem je tragédie holokaustu, která je účelově využívána a zneužívána jako záminka pro nedotknutelnost všeho židovského. Pokládáme to za morálně odpudivé parazitování na památce nevinných, kteří tehdy zahynuli. Tato praxe, jež zcela popírá základní lidské svobody, s sebou navíc přináší potenciální hrozbu. Dlouhá desetiletí prosazovaná nedotknutelnost židovského národa se může obrátit proti němu, může vést k živelnému šíření protižidovských, antisemitských nálad, což je pro nás podobně nepřijatelné jako hlásání nadřazenosti kteréhokoli národa.

Pro Národní demokracii je svoboda jednotlivců i národů na prvním místě. Národní demokracie ji bude hájit za všech okolností. Bude hájit svobodné a čestné a pravdivé soupeření jednotlivců, národů i kultur, bude hájit svobodnou diskusi a kritiku. Proto nesmí být společenským tabu ani tzv. židovská otázka, zahrnující veškerou problematiku vztahů židovského a nežidovského obyvatelstva. Její záměrné ignorování, přehlížení či tabuizování totiž může přinést neblahé důsledky. Národní demokracie před tím důrazně varuje.

Předsednictvo Národní demokracie
7. prosince 2015