Na úvod předesílám, že jsem pobouřen chováním Policie České republiky k občanům, kteří nenosejí roušku, jmenovitě mám na mysli nejnovější případ Karla Světničky, invalidního důchodce, kterého – roušku odmítajícího – odvlekli čtyři policisté do policejního vozu a chovali se k němu arogantně a hrubě. Psal o tom pan VK na Aeronetu, je tam i video, které koluje po internetu. Karla Světničku znám už nějakých deset let, vím, že je to slušný člověk, a o to více jsem zděšen, když vidím, jak se k němu „pomáhači a chrániči“ chovali. Ostatně, není to první případ, kdy policie někoho kvůli roušce fyzicky napadla, a vždy to bývají lidé starší, v důchodovém věku, v invalidním důchodu, prostě lidé, na které si policisté spíše troufnou. Už to je samo o sobě podlé a nízké, odsouzeníhodné, ale nejde jen o to – nejde jen o charakterovou vadu toho kterého policisty, ale jde o jakési první vlaštovky toho, jak se režim bude chovat ke všem, kdo se odmítnou podřídit. Protože má Karel Světnička mnohé zkušenosti, věřím, že se nakonec dovolá se svého práva, nicméně chtěl jsem mu touto cestou vyjádřit podporu a solidaritu s ním.

Utraťte své miliardy za dárky a pak vás zase zavřeme 
Už i proto, že tento úvodník chci více věnovat právě covidové totalitě, které jdeme vstříc, a to i přesto, že s blížícími se Vánocemi nastalo jisté rozvolnění vládních opatření. To nás může jistým způsobem uklimbat, stejně jako Vánoce samotné, které bývají časem, kdy člověk příliš nevěnuje pozornost tomu, co se děje kolem a odpočívá, tráví čas s rodinou, případně propadá stresu z nakupování dárků, uklízení apod., takže celkově může nabýt dojmu, že se věci vrátily do normálu, jak je tomu každý rok. Jenže do normálu je nikdo na politické scéně vracet nechce – ani Babiš, ani opozice. Pouze Národní demokracie, což bude důvod, proč nás v příštích volbách budete volit – tedy alespoň ti z vás, co chtějí normální život…

Ba naopak – zpravidla těsně před Vánocemi vlády na své občany pravidelně chystají různé prasárny, letos to bude například Babišovo „dobrovolné“ testování. V některých zemích jdou tak daleko, že zákazy, lockdowny a buzerace protáhnou až do nového roku, Vánoce nevánoce (ostatně i u nás chce Babiš nouzový stav až do ledna), a nemusejí to být jen země, které kvůli politické korektnosti už Vánoce jako takové dávno odepsaly. I na nábožensky silně ovlivněném Slovensku si Igor Magorovič prosadil to samé, věřícím jsou upírány kostely, ale žádný odpor se přesto nekoná. U nás vláda „testuje“ jiný přístup: před Vánocemi otevřít, trochu uvolnit otěže, abychom si mohli vydechnout, příliš se nebouřili, a po Vánocích vše zase utáhnout. Vždyť je přece důležité, aby Češi utratili miliardy za vánoční dárky a nákupy. Nevadí, že ještě včera jsme nemohli do malých obchodů, v neděli pro jistotu do žádných obchodů, a najednou je zase vše možné, jako by se nechumelilo. Samozřejmě, že toto uvolnění doprovázejí ustaranými obličeji a hláškami o tom, že ještě není vyhráno a že když se to bude zhoršovat, že to zase vrátí do „minulého režimu“, ale to vše jen proto, aby nám to, že to náhle jde, nebylo tak podezřelé, a aby nám nebylo tak podezřelé, že to po Vánocích – pro změnu – zase nepůjde. A tak zatímco naše děti musejí sedět ve škole pět a více hodin v rouškách, prý aby se covid tolik nešířil, obchoďáky se otevřou naplno k prasknutí, protože peníze, které jsme měli našetřené na Vánoce, si přece ujít nenechají…

Tím neříkám, že jsem proti otevření obchodů, jsem naopak pro otevření všeho a to úplné a kompletní, jen mi vadí to pokrytectví a faleš a to, jak se nám lže. A chci také varovat před tím, abychom si nemysleli, že „to máme za sebou“. Ve skutečnosti nás to nejhorší teprve čeká. Vakcinace a sankce spojené s jejím odmítáním. A s tím související, až paradigmatická, změna společnosti. Pokud ji tedy přijmeme a necháme si ji líbit.

Tichá noc, nebo ticho před bouří?
Ve skutečnosti se totiž obávám, že Vánoce budou pověstným tichem před bouří. A nevím, zda to „ticho“ bude lepší, než kdyby bouře už zuřila. Protože nechat se ukolébat a pak být zaskočen, je asi úplně to nejhorší. Například v Británii jedou tvrdě, vánoce, nevánoce – stýkání rodin bude zakázáno a policie bude mít pravomoci vtrhnout do domu, kde tuší nějakou velkou (rozuměj nepovolenou) rodinnou sešlost. Kdo nevěří, ať tam běží. Uvádím to jako příklad té covidové tyranie, o které jsem v úvodu začal mluvit a které chci tento nedělník věnovat.

Co je covidová tyranie? Všechno to, co jsme dosud na sobě zakoušeli (a co nyní na pár týdnů jakoby přestane platit, abychom mohli utratit ony miliardy za dárky a za nákupy), ale samozřejmě ještě více vyšponované až do největších absurdit. A třebaže není těžké odvodit podle toho, co vidíme, co se asi bude dít dále (toto fantazírování nechám na ctěných čtenářích), zůstaňme pro jistotu jen u toho, co se už nyní děje jinde. A nemusíme chodit ani příliš daleko. Takové Slovensko by nás nemělo nechat v klidu, protože bez Magorovičova papíru o tom, že jste prodělali testování a jste negativní, tam nemůžete ani do obchoďáku. Když „dobrovolný“ test dobrovolně odmítnete, musíte zůstat deset dní v karanténě. V noci, když venku nikdo není, zakazuje slovenský premiér Slovákům vycházet ven. Ale to jsme tady měli ještě tento týden, takže to tak překvapivé není – na Slovensku si ovšem z lidí dělají srandu více – nejprve jim zakazovali chodit ven přes den, teď jim zakazují chodit ven zase v noci, asi hledají optimální řešení nebo spíše chtějí osondovat, jak se lidi budou těmto buzeracím přizpůsobovat.

Covidová tyranie je také třeba to, že jdete rodit a někdo vám chce dělat covidový test, vy odmítnete, takže na vás naskáče přivolaná policejní hlídka, chvíli se to mele, pak už ale vyloženě rodíte, tak to policajti vzdají, ale druhý den ráno si to „dobrovolné“ testování za každou cenu chtějí vynahradit alespoň na tom malém, sotva pár hodin starém, děťátku. Opět – stalo se na Slovensku. V jiné zemi zase soukromá letecká společnost odmítla odbavit let a pustit letadlo do vzduchu, protože malý kojenec si nechtěl nechat nasadit roušku. Společnost prý prosazuje „nulovou toleranci“ k odmítání roušek, takže se let raději o jeden den zpozdil. Jiné společnosti přicházejí s tím, že ne jen rouška, ne jen test – pokud budete chtít letět, budete se muset nechat naočkovat. Právě tyto – na první pohled ojedinělé a absurdní – případy naplno odhalují zrůdnost toho, co nás čeká.

Děkujeme, že máte ucpané dýchací cesty
Covidová tyranie ale není jen přímé násilí, zákazy a příkazy, ale také všudypřítomné a podprahové propagandistické masírování, které vám pouštějí v autobusech, v metru, v reklamách, v obchodních centrech – všude samé dodržování rozestupů, dezinfikujte si ruce, děkujeme, že máte zakryté dýchací cesty: neustále vytvářejí stres, strach, neustále vám to připomínají. Když to za cestu metrem slyšíte stokrát, začnete být na tu hlášku dost alergičtí. To už mohou rovnou říkat: děkujeme, že jste si ucpali své dýchací cesty, zdechli a jste tak ohleduplní k přírodě, že jste kvůli snížení vašich emisí CO2 dobrovolně ukončili svůj život… Ono totiž – klimatické šílenství i covidové šílenství je jedno a totéž, obojí je podvod, obojí je zástěrka, stojí za tím titíž lidé a má to stejný účel.

Sex jen s rouškou – a příště pro jistotu v pláštěnce
Covidová totalita zasahuje do běžného života i do nevšedních událostí. Opět Slovensko: pokud nebudete mít negativní test, nemůžete si říci své svatební „ano“. Čili bez testu vás neoddají. Co všechno nebudete moci bez testu dělat? Taková otázka je logicky další v řadě. O omezení sexu, další absurditě, jsem už psal. Nejlepší je prý v takové době masturbace, ale když už to nemůžete vydržet, tak si při sexu aspoň nasaďte roušku – tohle radí „experti“ Britům. Že nevěříte? Tak se podívejte třeba sem nebo sem. Tohle se sice děje v Británii, ale šokující na tom je, že nikde neslyšíme ani náznak odporu. Zakazovat lidem příležitostný sex a doporučovat jim, jaké polohy mohou a jaké nesmějí, to přece nemá s pandemií nic společného, to je obyčejná šikana, navíc tak absurdní, že by takovou nevymysleli ani Monty Python s divadlem Járy Cimrmana dohromady. Ono je logické, že když lidi zavřete doma a nikam nemohou, že pro ně může být sex vítaným odreagováním, ale to zase elitám vadí, protože bychom se mohli nečekaně při těch dlouhých zimních covidových večerech „rozmnožit“, že? A to přece není účelné, takže – nikam nesmíte, buďte doma a pro jistotu udržujte dva metry i v posteli. A kdy už to nejde vydržet, tak nasadit kondom, nasadit roušku a možná i gumové rukavice? A co třeba ještě pláštěnka?

Lepší než špejlí do nosu…
Takže využijme vánoční čas i k rozjímání nad tím, jak se osobně zachováme, až nám Babiš bude chtít strkat špejli nosem až k mozku. Další to projev covidové totality. Určitě jste viděli mnoho fotografií tohoto zákroku a lidé na nich zachycení nevypadají při tom zastrkávání špejle příliš šťastně. Nechat si něco strkat do nosu, ještě navíc od někoho, kdo je přitom ve skafandru, vypadá dost úchylně. Kdo se na to klepe, nechť si to užije, nemůžeme nikomu v ničem bránit. Ale normální člověk tohle podstupovat nebude, už jen proto, že nechápe, proč zrovna takto, když by to šlo mnohem snáze a důstojněji ze slin nebo z vykloktané vody. Obojí tyto alternativní testy existují, ale jsou české a ministerstvo zdravotnictví je zamítlo. Asi víme proč – zahraniční firmy si už zřejmě dávno zaháčkovaly různé Bambuly a další experty, takže z rozjetého vlaku by se jim těžko vystupovalo. Testy samotné jsou dle mého zbytečné a nefunkční, jde navíc o odebírání genetického materiálu, ale kdo se testovat mermomocí chce, měl by mít možnost testu ze slin. Taky to není žádná hitparáda, ale furt lepší, než drátem do oka, tedy, chtěl jsem říci, špejlí do nosu…

Centrální úřad pro veřejné blaho
O Vánocích můžeme také rozjímat o novém centrálním úřadě, který bude zmocněn vás zavřít, otestovat, naočkovat, dát do karantény vás, vaši rodinu, vaši firmu či vaše město a který bude mít k dispozici policii a armádu. To není zpráva ze světa, z nějaké banánové republiky nebo z nějaké diktátorské země. Mluvím o české Sněmovně, kde tento Blatného návrh leží.

Při tom rozjímání se můžete také zamýšlet nad tím, jak by se asi dala vyložit slova hlavní hygieničky Jarmily Rážové: „Kdo bude očkovaný, bude moci bez absolvování testů využívat služeb, které by jinak mohl využít pouze při pravidelném opakovaném testování.“ Co to znamená? Že když se nechcete nechat naočkovat, budete se muset nechat pravidelně testovat. Jinak nebudete moci „užívat služeb“. A co když se nechcete nechat ani testovat? Pak si asi máme zacpat ony dýchací cesty a vydržet asi dvě minuty, dokud nezaklepeme bačkorama. Nebo nám jimi zaklepou oni sami? Pro naše a veřejné blaho?

Někdo by řekl, že přeháním. Že žádné rozdělování společnosti na občany dvou kategorií – očkované s bonusy a výhodami a neočkované, kteří budou diskriminování – nehrozí. Ať mi potom ale někdo vysvětlí, proč – když nějaké takové ujištění v tomto smyslu navrhovala v pozměňovacím návrhu jedna česká poslankyně – proč vládní strany hlasovaly proti? Jediným vysvětlením je, že vládní strany nás rozdělit chtějí a ty neočkované pak diskriminovat – také chtějí.

Dřív než bude pozdě
Používala-li propaganda před několika týdny a měsíci symbol semaforu, aby na třech jeho barvách ukazovala, které země nebo které regiony té které země jsou bezpečné, které jsou nebezpečné a které jsou na stupnici někde mezi, mohli bychom stejnou pomůcku použít, abychom si popsali, kde nástup totality, která překročí i naše nejchmurnější představy, zatím jen hrozí, kde je na spadnutí a kde je v plném proudu.

Jsem přesvědčen, že semafor nyní – i v naší zemi – svítí oranžově, což znamená, že ještě nepřišlo to nejhorší, co přijít má, ale přijde to co nevidět a s takovou jistotou, jako když po oranžové přichází červená. Pojďme s tím něco udělat, než bude pozdě…

autor je předseda Národní demokracie