Proč by měla zůstat Česká republika potravinově nesoběstačná?

Pan prezident ČR Miloš Zeman navštívil dne 24. 8. 2017 zemědělskou výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích. Podle článku „Zeman na Zemi živitelce kritizoval dotace na nevýrobu a horoval pro rybníky“ kritizoval dotace na útlum zemědělské výroby v ČR a málo účinný dotační program na zachycování dešťové vody v domácnostech a její další použití k splachování toalet a zavlažování zahrad.

Například v Českém rozhlase byla dne 24. 8. 2017 sdělena v poledních zprávách informace, že za útlum zemědělské výroby v ČR byla v roce 2017 vyplacena zemědělcům dohromady finanční kompenzace ve výši 500 miliónů Kč. Na program využití dešťové vody v domácnostech byla ve dvou fázích vyčleněna finanční dotace ve výši 340 miliónů Kč.                                                                                                                                                                                        
Pan prezident podle mého názoru správně kritizoval dotace na útlum zemědělské výroby, které jsou ČR nařizovány z centrály EU a také správně podle mého názoru kritizoval nevhodný program na zadržování dešťové vody v domácnostech, kde poukazoval na to, že by bylo lépe tyto finanční prostředky použít na obnovu zrušených rybníků v ČR, jejichž plocha byla ještě zhruba v roce 1800 na našem území trojnásobná oproti jejich dnešní celkové rozloze.

Do ČR se dováží zhruba dvě třetiny masa a krmných směsí z ciziny. Například se dováží krmná geneticky modifikovaná soja ze států Jižní Ameriky, kterou je nutno pro ČR pěstovat na ploše vykáceného deštného pralesa o zhruba rozloze 140 tisíc hektarů, zatímco se v ČR pěstuje řepka olejka a kukuřice pro nepotravinové účely na ploše více jak jeden milión hektarů. Do ČR se také dováží například palmový olej, který se také získává pěstováním na plochách, kde dříve rostl tropický deštný prales, jehož zánikem vyhynuly některé druhy živočichů a rostlin.

Dovážené potraviny mají také vedlejší negativní účinky na lidskou populaci, například mořské ryby obsahují zdraví škodlivé látky, které mimo jiné negativně působí na lidský plod a vyvolávají u něj škodlivé změny. Například v zemích, kde se konzumuje ročně v průměru velké množství mořských ryb, v jejichž mase se vyskytují zdraví škodlivé chemické látky, je také vysoký procentuální výskyt anomálií v sexuální orientaci převážně mladých obyvatel a toto signalizuje, že k většímu zhoršení došlo v zhruba posledních třiceti letech, kdy také došlo k velkému znečištění světového oceánu těmito škodlivými látkami.

Proč se do ČR dováží levné potraviny s obsahem škodlivých chemických látek, když je v ní možnost vypěstovat kvalitnější ale dražší místní potraviny? Nakupovali by občané ČR dražší a kvalitnější místní potraviny? Kvalitní potraviny jsou jedním z činitélů, které spoluvytváří kvalitní lidskou populaci, tedy kvalitní národ. Jako jediné řešení, které by vedlo k místní produkci dostatečného množství kvalitních potravin, je vystoupení ČR z EU.