Národní demokracie si dnes připomíná výročí založení samostatného Československa. Tato historická událost byla naplněním staletých tužeb českého a moravského lidu po vlastním nezávislém státu. Nevznikla ani tolik zahraniční propagandou Masaryka a Beneše, jako spíše prozíravostí a odvahou vlasteneckých politiků domácího odboje (Karel Kramář, mužové října apod.), kteří se rozhodli samostatnost vyhlásit ještě ve chvíli zuřící války. Byla vybojována krví a železem statečných československých legionářů. A byla vymodlena miliony upřímných synů a dcer českého národa, kteří po vlastním státě celé generace toužili.

Je smutné, že téměř po sto letech nejenže už nemáme vlastní suverénní stát ani vlastenecké politiky v jeho čele, ale ohrožen je nejen vlivem současné imigrantské krize, ale především několik desetiletí probíhajícím vnitřním neomarxistickým rozkladem a liberální výchovou i sám národ. Udělejme vše pro to, aby za dva roky, v den stého výročí založení samostatného státu, byla naše republika opět naše a národ byl obrozen a ozdraven.

Národní demokracie se o něco takového snaží už třetí rok. A ani přes všechny myslitelné a nemyslitelné překážky, které jí jsou kladeny do cesty, neustane. Jak totiž řekl Karel Kramář: „My můžeme být stranou sebemenší, ale národ vždy bude slyšet náš hlas!“