Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier se opět objevil na jevišti se svými žertovnými mentálními kolážemi. Navrhuje, aby byla zrušena příloha školského zákona, která zajišťuje zvláštní přístup k dětem s lehkým mentálním postižením.

Důsledkem zrušení této přílohy nastane opět situace, že do školních tříd zasednou i děti, které nejenže nezvládají výuku, ale díky svému zázemí mohou být dokonce ohrožením pro ostatní děti.

V praxi jde o děti z tzv. vyloučených komunit, tedy cikánské děti, které vyrůstají v prostředí, které jim dokonce nezprostředkuje ani základní civilizační a sociální návyky. Jistěže jsou vzdělavatelné, ale pouze prostřednictvím speciální péče a lidmi, kteří se na tuto problematiku profesně orientují. Každý ví, že vzdělávat tyto děti je velmi nelehký úkol, protože mnohdy není ani zájem. Učitelé o tom vědí své.

Národní demokracie odmítá tyto experimenty s dětmi občanů České republiky, kteří řádně platí daně, pravidelně pracují, živí se poctivou činností a trvale nevisí na sociálním systému. Každý rodič ví, že školní kolektiv, v němž děti tráví mnoho času, děti vždy formuje. Ze zkušenosti ovšem také víme, že kolektiv nedospělé jedince mnohdy svádí k chování, které nelze označit jako mravně dobré a společensky prospěšné. Stačí několik „nepřizpůsobivých“ jedinců a škola se může stát peklem, kde menšina šikanuje většinu. Učitelé jsou pak rukojmími těchto skupin, protože už bohužel nemohou vést třídu jako Igor Hnízdo z filmu Obecná škola. Díky lidskoprávním dekadentům typu soudruha Dienstbiera by se totiž ocitli na lavici obžalovaných a jen díky těmto aktivistům se náš státní vzdělávací systém stal nekontrolovatelnou džunglí.

Rodiče, kteří sdílejí sociální a kulturní vazby, pracují a platí daně, a kteří si nemohou dovolit platit soukromé školy, mají tedy přinejmenším právo nemít strach o své děti, když jsou v práci a ony zase ve škole. Je to ono minimum, které nám náš pan pseudoministr hodlá upřít.

David Hibsch
předseda komise pro rodinu