Zdravím Vás přátelé a vlastenci, pár postřehů k výsledkům italského referenda o tzv. zjednodušení italské politické scény. S tímto referendem spojil své účinkování i premiér, nikým nevolený pan Renzi, velký euromil a zrádce italského lidu. Ve světle rakouských voleb je tento výsledek mnohem a mnohem důležitější pro národní myšlenku. Renzi udělal stejnou chybu, jako ten pomatenec Cameron. Nevím, kdo jim radí, ale amatérismus není jen vadou národní scény, ale i takzvaných a samozvaných elit.

Itálie má třetí největší ekonomiku v EU. To není marginální Rakousko. Itálie má obrovské problémy s nekrytými a špatnými úvěry bank. Evropská bankovní svoloč opět bude nakupovat italské nesplatitelné dluhopisy a tím bude ještě prohlubovat a oddalovat svůj gigantický pád z bruselské babylonské věže.

Jedinou záchranou italské ekonomiky je dle mne odchod z EU a eurozóny, devalvace a znovunastolení Liry, a ochranářská cla alespoň pro první roky po odchodu. Dále bilaterální jednání s ostatními státy, které se stejně dříve či později ocitnou ve stejné pasti.

Euro jde do zádele přesto, že i naše bankovní rada dává, tedy vyhazuje, miliardy našich korun za tuto mrtvou měnu, aby ožebračovala produktivní občany a udržela devalvační kurz. Takto si aktiva ČNB nepředstavuji. Jedině nákupy drahých kovů budou do budoucna zárukou pro katastrofické časy.

To by si ovšem pánové Rusnok a Renzi museli přečíst Zlatý standard. Obávám se, že zleva do prava číst neumějí.

Váš Zdeněk Dýčka