Na webové stránce SinMed se objevil manipulativní článek o Národní demokracii a o našem shromáždění, které náš člen Ing. Miroslav Kelnar pořádal pod naší záštitou dne 3. 11. 2026 na Malostranském náměstí. Některé pasáže z toho článku neodpovídají skutečnosti a zde je uvádíme na pravou míru.
V článku je uvedeno, že „Server SinMed.cz se už před zahájením demonstrace zástupců Národní demokracie ptal, jaké konkrétní lži má na mysli. Odpověď do vydání článku nedorazila.“ Ve skutečnosti se nás nikdo neptal a žádný dotaz od SinMed k nám nedorazil. Nebylo tedy na co odpovídat. Zároveň ale ve svých veřejných příspěvcích opakovaně uvádíme příklady lží a manipulace ze strany ČT, aktuálně např. to, jak ČT šířila lež o „krajně pravicovém útočníkovi“ v Polsku. Další konkrétní příklad je uveden níže ve vyjádření Ing. Kelnara.
Dále článek naznačuje, že jsme prý svolávali masovou akci a že nízká účast prý byla fiaskem. Sama autorka článku se přitom usvědčuje ze lži, když připouští, že v úředním ohlášení akce byla uvedena očekávaná účast 20 lidí. Tato demonstrace totiž byla jednou z akcí, které pod naší záštitou pořádá Ing. Kelnar a které cílí nikoliv na vysoký počet účastníků, nýbrž na pořádání akce v době, kdy jsou politici přítomni přímo na místě a mohou se takto přímo seznámit s našimi postoji. Je jasné, že ve všední den v pracovní době dorazí na demonstraci relativně málo lidí (pokud se nejedná o shromáždění, kde se studenti mohou ulít ze školy, což se naší akce netýkalo). Přesto tyto akce plní svůj účel a rezonují i v mediálním prostoru, což je naším cílem.
Níže přikládáme vyjádření, které nám poskytl přímo náš člen Miroslav Kelnar, který pořádal zmíněné shromáždění:
Musím se hrubě ohradit proti manipulacím jisté dámy z vaší redakce, kdy tato Adina Janovská v článku „Demonstrace proti České televizi skončila fiaskem“ si dovoluje brát do úst naši demonstraci ze dne 3. 11. 2026 u Parlamentu v Praze a také stranu Národní demokracii.
Co ona nazývá fiaskem? V článku dotyčná autorka přiznává, že jsem odhadoval počet účastníků na 20, nakonec se nás tam sešlo 17, někteří účastníci přišli později a někteří zase odešli koupit lepidlo, tak ve špičce nás tam bylo 17. Ale to pro mě není tak podstatné. Podstatnější jsou další manipulace z tohoto článku.
Ten projev jsem tam měl já, někdy krátce po 13. hod. a v tom projevu jsem zmínil, jak jsme byli napadeni u Národního muzea dne 11. 3. 2023, kdy jsme žádali odstranění ukrajinské fangle z Národního muzea, a jak tuto událost ČT ve svých zprávách zmanipulovala. Toto téma na naší demonstraci bylo aktuální právě proto, že pár dní před naší akcí proběhla demonstrace u Parlamentu, při níž se házely dlažební kostky a došlo i k dalším nepatřičnostem.
Právě srovnání oné násilnické demonstrace u zdí Parlamentu s naší demonstrací u Národního muzea dne 11. 3. 2026 je opravdu vhodným etalonem, jak byla veřejně zostuzena naše demonstrace u Národní muzea, kdy nikdo z nás nevzal kostku ze země, nikdo z nás nehodil jediný kámen, nebyla způsobena žádná škoda, nikomu se nevyhrožovalo, jen se ústně žádalo o odstranění té ukrajinské fangle.
My, co jsme se sešli u Parlamentu dne 3. 11. 2026, se dobře známe z dřívějška a ti ostatní účastníci našeho shromáždění už ty moje vzpomínky na naše napadení u Národního muzea znají, a tak ten můj projev nebyl považován za nijak významný, cílem bylo spíše dělat propagaci našich cílů prostřednictvím našich transparentů.
Další vaší blamáží je, že prý to lhaní v ČT naše Národní demokracie nedoložila, když dobře víte, že jste nás o toto prokázání nikdo z vaší reakce nepožádal. Kdyby tam váš fotograf Vít Hassan zůstal déle u Parlamentu, tak by ten můj projev slyšel a vždyť on přece u toho Národního muzea tenkrát 11. 3. 2023 byl a dokonce si i myslím, že byl nějak drobně zraněn těmi policisty, když fotografoval situaci u Národního muzea.
Tak nyní vám doložím to, co jsem řekl při svém projevu u Parlamentu, abyste nemuseli dále lhát na úkor Národní demokracie.
Byl jsem účastníkem akce u Národního muzea dne 11. 3. 2026, kdy jsme požadovali odstranění ukrajinské fangle z Národního muzea. Přikládám video z průběhu tohoto shromáždění, kde jasně vidíte, kdo ty potyčky u Národního muzea začal – byla to policie. Já jsem na to videu viděn (bílá rouška stažená pod bradu), jak se zvedám ze země po napadení těžkooděncem, který mě srazil na zem. A nebylo je jen jednou, kdy jsem byl u Muzea napaden, za chvíli na to do mě opět policajt silně vrazil, a tentokrát to bylo nebezpečnější, protože tentokrát to bylo u schodů od Muzea dolů, kdy jsem mále spadnul temenem hlavy dolů ze schodů. Známý je také ten záběr, kdy tam tři těžkooděnci boxují do pana Kočího.
Zhruba 14 lidí z naší demonstrace bylo zatčeno za to, že když ho policajt udeřil, tak mu tu ránu zkrátka vrátil. A jak si můžete všimnout, kdyby ten policista, co mě srazil na zem, ode mne neodešel, než jsem se zvednul ze země, tak bych mu dal také ránu, protože jsem ten prudký náraz jeho těla do mě považoval za výzvu k bitce. Ale o to těm těžkooděnců vlastně šlo, vyprovokovat nás k bitce, aby se to dalo v prodejném tisku proti nám pak zneužit.
A o této naší akci u Národního muzea natočila Nora Fridrichova pořad „168 hodin“, ve kterém nás obvinila, že to my jsme začali tu bitku a napadali jsme policisty. Zcela obrátila garde – viz pořad Nory Fridrichové zde.
Tak, jak ČT nesleduji, ale někdo mě na tento pořad „168 hodin“ upozornil, tak jsem neodolal a napsal jsem stížnost na Radu ČT ze zkreslení v onom pořadu Nory Fridrichové toho, co se u Národního muzea skutečně událo.
Ta Rada tu moji stížnost projednala a zamítla ji, protože se zeptala těch, kteří pověřili ty těžkooděnce, aby nás vyprovokovali k bitkám. Na tento dotaz z Rady odpovídal od policie 1. náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ten samozřejmě „potvrdil“, že jsme my útočili na policajty a nikoliv obráceně. Vždyť to naše napadení bylo přece připraveno tak, aby to tak do sdělovacích prostředků vyznělo.
Já jsem si mezitím stěžoval na policii na toto napadení a dostal jsem od nich odpověď, kde můžete vidět, že policie částečně přiznává, že jsem byl policistou sražen, ale říkají, že to bylo neúmyslné. Přece ale nemůžete tvrdit, že když se policajt rozběhl proti vám a vší silou do vás vrazil ramenem, až jste se rozplácla na záda jako žába, že to bylo neúmyslné.
Ve svém dopise na Radu jsem požadoval omluvu od Nory Fridrichové televizním divákům za nepravdivé informování a manipulaci v jejím pořadu o této akci. Do této Rady jsem poskytnul jednak popis toto, na co si stěžuji, s popisem skutečnosti, dále jsem poslal na Radu videa se záznamem toho, co se u Národního muzea událo, k tomu dopis od policie, kdy tato přiznává, že mě srazili na zem. Jak jsem řekl, Rada požádala o vyjádření ty, co tento zásah proti nám zorganizovali, a tím vše přebili.
Nezpochybnitelným důkazem je přece to video, na kterém se já můžu poznat, a mohou mě poznat i ostatní, a dokonce tam poznávám i svůj hlas, když na videu křičím.
Dostal jsem případ i na Výbor pro bezpečnost Parlamentu, kam jsem opět poskytl videa a popis událostí, a tam si pozvali na vysvětlení policejního prezidenta Vondráška. Toto projednávání věci na Výboru pro bezpečnost bylo natáčeno ostravskou internetovou televizí RTV, takže víme, co tam kdo na tomto sezení prohlásil.
Takže o průběhu událostí u Národního muzea pro Radu pro televizní vysílání lhal Tomáš Lerch a na Výboru pro bezpečnost lhal tam přítomný Vondrášek. A v návaznosti pak lhala ČT.
Bohužel, tenkrát ve Výboru pro bezpečnost měli převahu členové Pětidemolice a tak se jim podařilo hlasováním tuto špinavou záležitost stáhnout z programu Výboru. Toť vše.
Kdybyste jako redakce měli alespoň kousek profesionální cti, a nebo jako redaktoři měli kus charakteru, tak bych vás požádal o omluvu a zveřejnění opravy na vašem portále. Ale že nemáte ani jedno a ani druhé, tak vás já osobně o nic nežádám.
Ing. Miroslav Kelnar, člen Národní demokracie