V únoru letošního roku se rychle na sociálních sítích šířila zpráva, že ministr financí Stanjura by rád „zavedl povinné placení zdravotního pojištění důchodci, protože jsme jediná země Evropy, se Slováky, která ho nemá“.
Zpráva byla dementována jako falešná. Ovšem spousta lidí jí uvěřila. Není divu. Tato vláda nedělá pro občany České republiky v lepším případě NIC, v tom horším jí jenom ŠKODÍ. Tedy jakákoliv Jobova zpráva o konání naší vlády již nepřekvapí, nezarazí.
Záležitost zdravotního pojištění a jeho financování si ale, právě v souvislosti s konáním Fialovy vlády, rozhodně zaslouží pozornosti a alespoň minimální osvěty.
Zdravotní pojištění musí platit každý: zaměstnanec, podnikatel fyzická osoba a i ten, kdo dobrovolně nepracuje, avšak není registrován jako uchazeč o práci na pracovním úřadě. Ostatní jsou tzv. státní pojištěnci a pojistné za ně platí stát (tedy daňoví poplatníci).
Státními pojištěnci jsou důchodci, děti, studující, vězni, ženy na mateřské, evidovaní uchazeči o práci, příjemci dávek hmotné nouze, ti co se starají o nemohoucí příbuzné a ještě i další marginální skupiny.
Mýtus, že důchodci (kteří ostatně po svůj produktivní život do systému i zdravotního pojištění přispívali) jsou nejdražšími pojištěnci, je nepravdivý. Drazí jsou nepochybně nešťastníci s mimořádnými diagnózami, kterým je poskytována péče i v řádu milionů, ale kupodivu i děti. Připomínám zde nezapomenutelnou osvětovou reality show „paterčata“, jejichž rodiče nikdy řádně nepracovali a pracovat nejspíš ani nebudou a tedy ani přispívat do systému zdravotního pojištění, avšak vyoperování a následný pobyt paterčat v inkubátorech, stály systém 12 milionů korun (bylo tehdy zveřejněno v tisku).
Platba pojistného za státní pojištěnce je po léta hluboce podhodnocená. Zdaleka nedosahuje sazeb, které musí platit podnikatelé – fyzické osoby (povinně, i kdyby ve ztrátě byli) a nebo ti, co dobrovolně nepracují. Pojistné zaměstnanců se odvíjí od výše jejich mzdy, nesmí podkročit sazbu platnou pro minimální mzdu. Teprve Babišův kabinet tyto platby narovnával a postupně zvyšoval. V r. 2018 bylo pojistné 969 Kč/měs., v r. 2019 1.018 Kč/měs., v r. 2020 1.067 Kč a pak ještě navýšeno od 1.6. 2020 na 1.567 Kč/měs. V r. 2021 to bylo již 1.767 Kč.
Pro r. 2022 Babišova vláda odsouhlasila navýšení na 1.967 Kč/měs. Fialova vláda, v rámci „úsporných opatření“, toto navýšení ale zrušila. Naopak ale přijala opatření, dle kterého se všichni migranti automaticky stali státními pojištěnci. Daňový poplatníku, raduj se!
Ukrajinských migrantů (mnozí z oblastí nezasažených válkou – jedná se o ekonomické migranty) je v Česku již snad 300 tis.
A nějak se nemluví o tom, že na Ukrajině neexistuje státní zdravotní pojištění!
Zdravotnictví tam měli naposledy zdarma (a bez plateb pojistného) za SSSR. Takže naše vláda těmto příchozím, co do systému ničím nepřispěli a jen z něj nejrůznějšími podporami sají, okamžitě poskytla plné zdravotní pojištění. Stejné, jako našim státním pojištěncům. Ukrajinci se zanedbanými neduhy tak budou pochopitelně radostně využívat: opravy zubů, operace, gynekologickou péči, gerontologickou péči, očkování… vše, o čem ve své domovině ještě před válkou maximálně jenom slyšeli, avšak neměli. Lze přitom očekávat, že sem zavlečou choroby, které u nás byly vymýceny (např. TBC, AIDS a některé dětské nemoci). A už vidím, jak se v nemocnicích budou zdarma léčit, za peníze našich daňových poplatníků, vybraní váleční zranění. A jestli přijde na podzim další vlna koronaviru, zdravotní systém to nemůže nejen finančně, ale zejména kapacitně zvládnout.
Čekají nás pěkné časy.
Ing. Alena Drvotová, 22. března 2022