Pochod pro život byl zastaven militantními antifašisty. Akce blokující bojůvky měla minimálně policejní toleranci. O co jde? Účastníci protipotratové demonstrace považují široce rozšířené potraty za genocidu. Proč odpůrci genocidy nesmí veřejně vyjádřit svůj postoj? Vždyť naše trestní právo trestá i samotné zpochybnění genocidy! Proč jsou najednou odpůrci genocidy umlčeni? O co jde? Nejedná se v případě umlčení odpůrců genocidy o projev politicky-totalitního systému?
Teoretička politického totalitarismu Hannah Arendtová zmiňuje jako jeden z atributů totalitarismu tzv. banalizaci zla. Princip spočívá v tom, že totalitní společnost vnímá některou lidskou bytost jako méněcennou. Manipulace méněcenné lidské bytosti, včetně její likvidace, se stává v totalitní společnosti úřední banalitou. Likvidačního proces v totalitním prostředí pak realizují zdánlivě slušní lidé. Podobné schéma přesně sedí na potratovou politiku. Evropská tradice bere nenarozeného jako bytost, jež od početí formuje lidská duše. Totalitní ideolog pak redukuje člověka i lidskou společnost na materii. V materialistickém stroji pak můžou být některá kolečka odstraněny. Jde o banalitu.
Arendtová vedle banalizace zla postuluje i druhý hlavní atribut totalitarismu. Jde o masivní teror. Nicméně její pojetí se ukazuje jako nedostatečné. Ve hře je moderní totalitní ideologie. Společnost díky technické vyspělosti může totalitní (celostní) ovládání jedince realizovat i jinak. Lze snadno vymýt mozky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, zábavního průmyslu nebo vzdělávání.
Aby mělo zavedení pojmu politického totalitarismu smysl, musíme hovořit až o společnostech moderních, které se rozvíjí po masivním rozšíření ideologií 19. století. Evropu lze v její tradici charakterizovat jako netotalitní. Proč? Zaprvé šlo o objev svobodného jedince. I negramotný mladý hoch ve středověku věděl, že člověk je stvořen k obrazu Boha. Tj., že je obdařen nesmrtelnou duší a SVOBODNOU VŮLÍ. Něco podobného bylo u jiných civilizací nemyslitelné! Všude jinde panoval takzvaný ontologický determinismus, který podřazuje jedince nějaké objektivní nutnosti. Zadruhé šlo o oddělení církevní a světské moci. Opět se v tomto jednalo o jinde nevídanou věc.
Bohužel totalitní ideologové devatenáctého století toto pojetí ruší. Ideologie nahrazuje církev. U marxistických ideologů je člověk zbaven svobody prostřednictvím ekonomické nutnosti. Liberalismus zase svobodu absolutizuje bez napojení na přirozený řád. Je zrušeno rozdělení církevní a státní moci! Ideologie expanduje do světského práva, jak třeba vidíme i dnes u častých politických paragrafů. Pojďme však k aktuální totalitní ideologii, která účinně umlčuje odpůrce genocidy.
Překvapivě nejnebezpečnější totalitní ideologie vzniká u těch, kteří se napřed jakoby proti totalitě vymezují. Neomarxisté z Frankfurtské školy chtějí osvobozovat. Chtějí osvobození od sexuálních omezení, vystupují proti osvícensko-racionalistické redukci společnosti a podobně. K radikálnímu přitvrzení dochází s nástupem nacionálního socialismu k moci. Neomarxisté, protože mají bez výjimek židovský původ, utíkají do USA. Obsazují tam významné vysoké školy. Nenávidí fašismus, fašismus ztotožňují s totalitarismem. Díky jejich působení se začne manipulovaná společnost používat termíny totalita a fašismus synonymně.
Neomarxističtí ideologičtí iluzionisté dokážou neuvěřitelné věci. Jako materialisté musí svobodu popřít prostřednictvím bio-psycho-socio determinací. Nicméně však spolu s liberály zastávají úplnou svobodu od duchovních a mravních omezení! Zde se dostáváme k záležitosti takzvané svobody ženy na potrat. Nicméně to není vše. Vliv neomarxismu je obrovský! Neomarxisté v nenávisti k západní společnosti všude nalézají fašismus-tj. podle nich totalitarismus. Jako protiváhu zavádějí sérií opatření, které však mají politicky totalitní povahu!
Podobný význam jako měl Komunistický manifest, tak má od půlky dvacátého století stať z pera Herberta Marcuseho Represivní tolerance. Neomarxisté chtějí všeobecnou toleranci, ale zároveň netoleranci k jejich kritikům. Západní totalitní, fašistická společnost musí být zničena prostřednictvím Marcuseho revolučních skupin. Kdo chce něco podobného zastavit, musí narazit na revoluční teror. Marcuse požaduje úplné vymytí mozků. Lidé se mají automaticky angažovat v revolučním teroru! Doslova mají mít při revoluční represi stejně dobrý úmysl, jako když bojují za dostupnou zdravotní péči.
Principem neomarxismu je totální ovládnutí člověka. Neomarxistická ideologie se prohlašuje za vědu. Tím se otevírá k snadnému uvěření ze strany nebohých studentů. Z mnohých pak neomarxisté vytvářejí totalitně fungující stroje na zabíjení, tj. na genocidu. Nejde jen o potratovou genocidu západního člověka. I násilí spojené s etnickými skupinami, drogami a imigrací má tyto ideologické kořeny. Dokonce i za podporou pokročování války na Ukrajině je neomarxistická ideologie. Neomarxisté vnímají Rusko jako ideového nepřítele. V ideologicko-pseudonáboženském zápalu se pak nebojí ani jaderné války.
Ze všech revolučních skupin formovaných ze strany neomarxistů se jako nejúspěšnější ukázaly ženy. Chtějí být jako muži, revolučně odmítají jakékoli přirozené danosti. Potrat vnímají jako banalitu. Úspěšně zastavily reprodukci západní společnosti, která je podle nich fašisticko-totalitní. Za nimi pevně stojí zfanatizovaní soudruzi. Jsou to zároveň jejich totalitní loutkovodiči. Bohužel antifašističtí násilníci jsou jen špičkou ledovce. Žijeme v totalitní společnosti.
Bc. Vít Skalský, ND Plzeň