To to letí. Další týden je pryč, pojďme tedy v jeho závěru zrekapitulovat novinky na politické scéně. I dnes toho bude docela dost.
Už nějaký ten nedělník tu avizuji, že včas oznámíme naši dohodu s dalšími stranami. Nastal čas. I když ještě není kompletně hotovo (vypadá to, že se budou přidávat ještě další subjekty), v tuto chvíli můžeme oznámit spojenectví čtyř politických stran, které se rozhodly spojit síly. Vedle naší „aliance s aliancí“ (Národní demokracie + Aliance národních sil) vzniklo také (nezávisle na nás) spojenectví Otevřeme Česko (Chcípl pes) + Rozumní. Protože jsme zjistili, že nás toho více spojuje, než rozděluje, dali jsme si schůzku, abychom vzájemně osondovali, zda nedat naše dvě „aliance“ dohromady. A podařilo se. ANS + ND bude kandidovat spolu s Otevřeme Česko + Rozumní. Už jsme tedy čtyři strany…
Když jsme spolupráci domlouvali, bylo to přesně tak, jak to má být. Vzájemný respekt a dokonce radost z toho, že se spojujeme. Ne tedy, jako jsme zažili nedávno, když jsme byli vykazováni z voleb jistým panem poslancem.
Pan Volný o mne šíří, že jsem kdovíjak ambiciózní a že nedovedu v patřičný čas udělat úkrok stranou a podpořit jiný subjekt, ale přesně toto jsem s Národní demokracií před pár dny udělal. Národní demokracie, Aliance národních sil a Rozumní podpoří kandidátky politického hnutí Otevřeme Česko. Nemáme s tím problém, protože našim politickým partnerům důvěřujeme, máme společné cíle, shodný program, oceňujeme jejich odvahu v boji proti vládní covidové totalitě – a pak – ani oni nemají problém s námi, ba naopak. Důvěra je oboustranná. Přesně takto jsem si vždy spolupráci představoval. Proto jsme se nakonec s Jakubem Olbertem (restaurace Šeberák) a Jiřím Janečkem (pivovar Jince), tedy dvěma nejznámějšími „hostinskými“, kteří se nezalekli a nezavřeli své hospody (a kteří jsou tváří hnutí), domluvili.
Prakticky to znamená, že Národní demokracie a Aliance národních sil nebudou stavět vlastní kandidátku, ale podpoříme s dalšími stranami toto nové hnutí. Naše kandidáty najdete na kandidátních listinách Otevřeme Česko. Jdeme tak vstříc volání vlastenců po spojování. Myslím, že jsme udělali v tuto chvíli maximum…
Tím ale spojování nekončí. Už nyní je jasné, že naše společné kandidátky podpoří i hnutí Jauner, SPR-RSČMS, část Jednotných (bývalé strany pana poslance Volného), Severočeši.cz či kandidáti z řad národních socialistů. Zároveň se vedou jednání s dalšími dvěma relativně silnými politickými subjekty, takže je velmi pravděpodobné, že nezůstane jen u této naší čtyřčlenné sestavy.
Ostatně, není bez zajímavosti, že na dnešní demonstraci na Václavském náměstí, která probíhá od 14. hodiny, se podílí nejen naše čtyři strany, ale vystoupí zde i zástupci Trikolóry a Svobodných (předseda Svobodných L. Vondráček bude jedním ze dvou moderátorů manifestace). Pokud můžete, přijďte – ať je nás co nejvíce a ať vláda ví, že s sebou už nenecháme orat.
Minulý týden jsem také napsal, že se k nám dostala informace od paní poslankyně Nevludové o podpoře Penty panu Volnému, respektive paní Volfové. Paní Nevludová mi hned v pondělí volala (poté, co jí kvůli mně pan Volný vynadal) a popřela, že by kdy takovou informaci šířila. Poprosila mne, abych to v příštím nedělníku zmínil, a já se jí rozhodl vyhovět, což nyní činím. Jak jsem tehdy informaci koupil, tak jsem ji tehdy prodal. A jak jsem ji koupil v pondělí od paní Nevludové, tak ji prodávám zase dnes. Tuto informaci jsme však měli z vícero zdrojů ze Sněmovny, takže i když ji paní poslankyně popřela, osobně to na mém přesvědčení nic nemění.
Pro mne zásadní ale bylo, že jsem při té příležitosti s paní poslankyní prohodil pár vět a mnohé věci, které jsem vnitřně cítil, se mi potvrdily. Paní poslankyně mi řekla, že už nechce s panem Volným mít nic společného, spolupráci s ním ukončila v lednu. Ví o něm dost věcí, ale nechce je dále šířit, protože je z toho všeho už otrávená. Ani se jí nedivím.
Ani já ale nemám důvod na pana Volného útočit (jako to dělá on vůči mně), nedělal jsem to a dělat to nebudu. Co jsem dosud na jeho adresu napsal, bylo spíše dobírání si ho, protože mi přijde k smíchu to, jak se bere smrtelně vážně, jak všude vykládá o tom, že ho osud vyvolil, aby naši republiku zachránil, a jak přitom druhé kádruje. Proto si z něj lehce utahuji a měl by tomu být rád – alespoň nezpychne (snad, doufám). Nebudu mu podlézat, jako někteří, spíše budu osinou v jeho zadku, aby se alespoň někdy chytil za nos a uvědomil si, že tři roky nečinnosti nespraví různými mediálně vděčnými flákanci a dalšími hrubostmi. Některým voličům toto možná stačí, ale pro ty přemýšlivější je tu Otevřeme Česko, tedy lidé, za kterými je skutečný příběh. Drželi své podniky nad vodou navzdory vládním nařízením, nespočet policejním zátahům a milionovým pokutám. Takových lidí si vážím. S takovými lidmi půjdu do voleb, protože národní demokraté mají pro toto pochopení. I my jsme si zažili policejní zvůli, monstrprocesy na politickou objednávku, zastrašování, mediální dehonestaci apod. Takže si rozumíme…
Pan Volný mne poslední dobou začal nazývat lhářem, policejním agentem, podle něho se prý „bojím veřejného jednání“ a „nemám s republikou dobré úmysly“. Nebudu už na tyto invektivy reagovat, nestojí mi za to. Pokud se pan Volný dostane do Parlamentu, rádi s ním budeme spolupracovat, ale nepotřebuji s ním vést polemiku každý týden. Co jsem k jeho osobě chtěl napsat, jsem napsal, každý nechť si to přebere po svém. Naše politické jednání se téměř dovršilo, došli jsme k finální dohodě, sestavili jsme skutečný „volný superblok“ minimálně čtyř (ale nejspíše ještě více) politických stran, kde nikdo nikoho nekádruje a všechnu svou sílu teď vrhnu na podporu tohoto projektu. Stesky a pomluvy pana Volného či pana Bojka od této chvíle nebudu komentovat. Oni nejsou mí ideoví nepřátelé, ty vidím jinde. Panu Volnému přeji ve volbách úspěch, protože každý hlas proti covidovému teroru se počítá… To, že nejdeme společně, není mojí vinou, kolegové z Otevřeme Česko nám líčili, že i vůči nim si pan Volný kladl nepřiměřené požadavky.
Ale dost už toho. Situace v naší zemi je dost vážná na to, abychom vedli žabomyší spory. Pojďme svoji energii napřít tím správným směrem, abychom odstavili od moci ty, kteří plní zahraniční agendu – dostat naši zemi na kolena. To se jim nikdy nepovede. Dnes, na Václavském náměstí, postavíme proti těmto vlastizrádným aktivitám společný obranný val. Z naší historie pak víme, že důmyslné obranné valy přiměly naše nepřátele k bezhlavému úprku. Proto – nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme…
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie
