VY JEŠTĚ NEZNÁTE ÚŽASNOU SATIRICKOU TVORBU SOUDCE MILOŠE ZBRÁNKA Z LIBERCE?! Členka předsednictva Národní demokracie Alena Drvotová upozorňuje na výjimečnou literární tvorbu vlasteneckého soudce, kterému vlastizrádný režim hází klacky pod nohy a pokouší se ho zbavit funkce.
* * *
Soudce Miloš Zbránek z Liberce píše velice kvalitní satirické články, kterými vtipně, pravdivě a bez falešné politické korektnosti reaguje na vážné společenské problémy spojené s imigranty, buzeranty, feministkami, některými vládními představiteli a dalšími výraznými negativními postavami současnosti.
V zemi, kde je ale zakázáno veřejně vyslovit pravdivý, avšak pro naši prozatímní vládu a zpropadenou EU nežádoucí názor, je toto samozřejmě kriminalizováno. Proto muslimofilní ministr spravedlnosti Pelikán podal na soudce Zbránka kárnou stížnost a chtěl ho dokonce zbavit funkce soudce, to přesto že v článcích není nic nezákonného a jsou úderně pravdivé a Miloš Zbránek se tvorbě věnuje ve svém volném čase. Naštěstí kárný senát Nejvyššího správního soudu potrestal Zbranka „jen“ důtkou, což je nejnižší možný trest. Prý za „znevažování soudcovského stavu“.
Já za znevažování soudcovského stavu pokládám mnohou neschopnost a nevýkonnost řady soudců, jejich úplatnost a vynášení rozsudků na objednávku (společenskou – viz případ kluků z Vítkova, anebo mafiánskou – viz spojení konkursního soudce s konkursní mafií atd.). A ve světě justice pak snad vůbec nejhorším případem je, když bývalý vysoký státní úředník, bývalý ministr spravedlnosti (Kalvoda), zastupuje PROTI STÁTU podvodníka Šťávu. Za to by snad měl být okamžitě vyloučen z Advokátní komory! Toto však po celá léta nikdo ani nekritizuje!
Literární satirickou tvorbu Miloše Zbránka si troufám přirovnat k tvorbě excelentních satiriků 30. let 20. století v Sovětském svazu a to Ilfovi a Petrovovi (Zlaté tele, Dvanáct křesel a zejména soubor povídek Jak byl napsán Robinson). Zasloužila by si, aby byla vydána knižně, s ilustracemi např. F. R. Čecha – byl by to ve svém žánru literární počin roku.
Doposud zveřejněné články Miloše Zbránka si může každý přečíst a utvořit si názor na webu K zamyšlení.
A zde něco o tom, jak po statečném soudci jdou: Soudce se na webu strefuje do imigrantů i ombudsmanky. Čelí kárné žalobě
Úryvek z jeho zřejmě nejnovějšího dílka:
Z hlášení školního rozhlasu: Milí studenti! Na dnešní den připadá 10. Výročí vyvrcholení Velké protikorupční revoluce. Pojďme si připomenout, co se tehdy v památném roce 2016 v Tramtárii přihodilo.
Již několik let předtím se spojily Síly dobra a zahájily velké protikorupční tažení, proti úplatným politikům, jejich přisluhovačům, podplácejícím kmotrům a jejich advokátům. Odvážně rozkrývaly nitky Sil zla a rostl počet akcí, při nichž uvízli a byli zatčeni rozliční pomahači kmotrů. Kmotry samotné se uvěznit nepodařilo, až na jednoho, který autem srazil Vietnamku, ale jejich pomahači končili ve vězení a podařilo se rozmetat vládu, rozvědku, kontrarozvědku a armádní velení. Spravedlivé zatýkání se nevyhnulo ani samotné policii. V Tramtárii existovaly dva útvary elitních policistů. Prvním byl UPŠ (Útvar policejní šlechty) a druhým UPU (Úplně průměrný útvar). V roce 2016 začalo docházet i na úplatné policisty. Detektivové UPŠ realizovali zatčení 56 detektivů UPU, detektivové UPU 37 zatčení detektivů UPŠ, v 14 případech se zatkli najednou vzájemně a 20 detektivů z obou útvarů spáchalo sebevraždu. Při odhalovaní zkorumpovaných policistů s policisty chvályhodně spolupracovali protikorupční aktivisté a albánská mafie. Asi po půl roce si policejní president všiml, že se mu ztrácí detektivové.
Jak to dopadlo a zda vyhrály Síly dobra se dočtete zde.