Vážení shromáždění, vlastenci!

Pražský hrad je sídlem prezidenta republiky, prvního občana státu, který byl demokraticky zvolen jasnou většinou hlasujících občanů. Nikoli Strakova akademie, ale Pražský hrad dnes pro většinu z nás, občanů, představuje záchytný bod politické legitimity a rozumu, oporu v boji proti neudržitelné politické korektnosti a dusivému multikulturalismu.

Pražský hrad a prezidentský úřad jsou symboly moderní české státnosti. Shromáždili jsme se zde dnes právě proto, abychom se postavili za svého prezidenta, proti honu, který na něj vedou vlastizrádní politikové, média a neziskovky, abychom vyjádřili podporu jeho dlouhodobému a statečnému postoji k vetřelecké krizi.

Sešli jsme se zde v předvánoční čas, abychom demonstrovali jednotu národa a odhodlání nenechat svou zemi na holičkách, když nás nejvíce potřebuje. Abychom společně vyslali energické (a možná i energetické) poselství naděje celé naší zemi pro rok příští, který rozhodujícím způsobem ovlivní naše životní osudy.

Dnes se zde však sešli nejen „skalní“ příznivci prezidenta, ale také velké množství vlastenců, kteří Miloše Zemana zvolili přesto, že nesdílí jeho eurofederalistické představy a snění o jednotné Evropě. Především díky zásadní podpoře těchto občanů byl Miloš Zeman do své funkce zvolen, i když pro ně zdaleka nebyl ideální volbou. Rozhodli (jsme) se tak ve vyšším zájmu národa a státu, protože hrozilo, že na Hrad usedne cizák a zavilý nepřítel všeho českého. A jak se průběžně ukazuje, napomohli jsme tak zpomalit pokračující destrukci českého státu prováděnou jeho zahraničními a domácími nepřáteli.

Kritický postoj Národní demokracie a mnoha shromážděných k prezidentovým levicovým vizím ovšem nemění zhola nic na tom, že jednotlivé prezidentovy kroky související s vetřeleckou krizí, jakož i mnohé jiné, považujeme za správné, politicky je podporujeme a stojíme za ním!

Jak již zaznělo v našem společném provolání – Evropská unie se rozpadá! Bruselská mašinérie se hroutí nejen díky totální neschopnosti spravovat každodenní agendu, ale především proto, že otevřela brány Evropy hordám vetřelců a smrtelně tak ohrozila kulturu a bezpečnost všech evropských států. Taková Evropská unie, která dusí a ničí jednotlivé národy, se musí nutně dříve či později rozpadnout. Na její rozpad ale nesmíme alibisticky čekat, Česká republika by měla pod vedením nové pronárodní vlády z Evropské unie okamžitě vystoupit.

Jak ale uvolnit cestu pronárodní vládě, když dnes sídlí ve Strakově akademii vláda protinárodní, vláda vlastizrádná? Svou klíčovou roli zde může sehrát právě prezident republiky, na kterého se nyní obracíme:

Pane prezidente,

využijte svůj nezpochybnitelný přímý mandát a zasaďte se o ukončení bezprecedentní politické krize našich novodobých dějin! Využijte plně svých pravomocí daných Vám článkem 62/a ústavy a odvolejte veřejného škůdce Bohuslava Sobotku!

Ústava tento krok výslovně umožňuje a formální nebo dodatečně limitující podmínky pro tento krok neuvádí. Vy sám jste ve svém čtvrtečním rozhovoru pro média možnost Sobotkova odvolání z důvodů „velmi hrubého porušení zákona“ připustil. A k tomuto velmi „hrubému porušení zákona“ a zásadnímu porušení slibu věrnosti České republice v případě předsedy vlády a jejích dalších členů podle drtivé většiny občanů této země již dávno došlo!

Je evidentní, že Sobotkova vláda, která odmítá uzavřít a chránit hranice státu v situaci, kdy na území Evropy pronikají statisíce vetřelců, tímto dlouhodobým jednáním vystavuje celou společnost obrovskému nebezpečí. Až Rakousko nebo Německo uzavřou hranice, může být na odvolání předsedy vlády pozdě!

Pane prezidente, již dnes můžete svému lidu nadělit malý (co malý, velký) předvánoční dárek! Inspirujte se našimi polskými sousedy a udělejte již dnes to, co bude nezbytné udělat zítra! Tak, jak jste, po své inauguraci, nechal modrý hadr se satanskými hvězdami nad nádvoří Pražského hradu vytáhnout, dejte jej zase jednou provždy stáhnout!

Česká republika není žádnou bruselskou kolonií, ale suverénním státem!

Vlasti zdar!