Zdravím Vás přátelé, dnes bychom si mohli říci něco o politické korektnosti. Je snad jasné, že politická korektnost je druhé největší zlo po hemeroidech na orbitální stanici. Zastánci politické korektnosti jsou lidé důmyslní a trpěliví a stále vymýšlejí nové a nové blivajzy za naše daně.

Podívejme se do Holandska. Jelikož jsem milovníkem obrazů a pokud se nacházím v zahraničí, tak kromě místních hřbitovů navštěvuji obrazárny. No a v Rijksmusseu přejmenovali mnoho obrazů dle zásady hlavně někoho neurazit. Například obraz mladé černošské dámy s cigaretou v ústech, mimochodem s nosními dírkami na pomeranče, byl přejmenován z „Hotentotské děvky“ na „Kouřící dáma s kmene Khoi.“ Naštěstí má v širokých ústech cigaretu a ne doutník.

To by sluníčkářky už nerozkouřili. A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu odstranění všech nekorektních výrazů jako černoch, Hotentot, mohamedán, rudoch, děvka a další. Jedna sluníčkářka dokonce prohlásila, že návštěvníci jiné než bílé rasy nechtějí býti uráženi při čtení názvů obrazů. Prý… jak by se nám líbilo, kdyby nás nazývali ve svých galeriích a na svých obrazech jako „tvaroh“ nebo „sýraři.“ Budu muset projít pár galerií v Senegalu, Eritrei a dalších kulturních centrech života Afričanů. Tyto národy mají výborné malíře, hudebníky a spisovatele a já ignorant o tom ani nevím. Schválně jsem zvědav, jaké názvy mají pro Evropany pod uměním všeho druhu.

Odstranění nekorektních názvů by mělo pokračovat. Například v Shakespearově díle „Kupec benátský“ by hlavní zápornou roli neměl hrát Žid Shylock, ale třeba Rumun Posraldescu, jako lichvář nejhrubšího zrna. Na Rumuny se přece může plivat a na Rusáky taky a co třeba Slované jako celek, to je Slaven – otrok. Od Labe na východ to je stejně svoloč.

I v Česku oblíbenou hru na „černého Petra“ bych zakázal nebo ještě lépe přejmenoval. Co třeba „bílá vrána?“ Místo černého Petra vám zůstane v rukou karta bílé vrány a když to budeme opakovat po tisíc let, stane se oblíbenou barvou každá jiná než bílá?

Od malička jsem si spojoval černou se smutkem a s nepříjemností. Když jsem viděl poprvé v dospělosti panenku asi pro malé černé děti, úplně mě otřepala hrůza. Oproti blonďaté bárbí na mě civěla malá Enžíla Dejvisová a dnes vzdáleně Serena. Kdybych ji musel strpět ve svém pokoji jako malý kluk, tak nespím. Ale to se mně nemohlo stát, protože mí rodiče o politické korektnosti a genderové výchově nic nevěděli a v pokoji jsem měl na stěně večerníčka se Štěpánkou Haničincovou a brankáře Dzurilu bez masky.

Jo a nakonec jedno slovíčko pro sloupek extrémisty………………………magneti………………lidé ze zvláštní schopností sběru železa na nepřístupných a zakázaných místech.