Milí čtenáři, přátelé, něco o dluzích.

Stát nemůže občanům říkat, ať se zbytečně nezadlužují a ani jim to říkat nechce. Stát, který se sám nesmyslně zadlužuje, nemá na to ani morální právo. Je přece normální jít na nákup s kreditní kartou, všude nás reklama vyzývá, abychom odložili spořící instinkt na horší časy a pustili se do utrácení na dluh. Banky, jako úderná pěst světové kabaly, jsou připraveny uvrhnout náš národ do ještě větších dluhů a čím více zadlužený občan, tím více poslušný a lépe manipulovatelný (už) ovčan. Což teprve, až se podaří odbourat ten anachronismus hotových peněz, potom dozajista bude všeho pro všechny.

Od vstupu do €U všichni ministři financí zadlužovali naši zem v desítkách až stovkách miliard korun. Dokonce takový úspěšný podnikatel jako je pan Babiš, nám z velkou pompou oznamuje, že dluh nebude sto miliard, ale pouze 70 miliard. Když jsem tohle slyšel, oslavil jsem to vlašákem se dvěma rohlíky a žlutou sodovkou. Takový hrdina! On se postavil setrvačníku jménem „dálnice do pekla“, kterou zde nastavili úspěšní ministři jako Sobotka, Kalousek a další kriminální gangsteři. Jeden dostal od Úžerců vyznamenání finančák roku a druhý dostal úřad premiéra. Jo, náš národ má takové představitele, jaké si zaslouží!

Přece každý blbec ví, že když mám dluh a musím platit úrok z jistiny, tak abych umořoval jistinu, musím být přebytkový. Náš stát, řekněme, dluží 1,8 biliónu Kč, úrok roční je cca 65 miliard Kč, pak rozpočet jsme povinni udělat minimálně s 65 miliardami přebytku, abychom další rok měli ten samý úrok a nezvětšoval se. Normální ministr financí by tedy udělal rozpočet alespoň s přebytkem 100 miliard korun, 65 by dal na umoření úroku a 35 by dal na splátku jistiny, aby příště byl úrok 61 miliard a tak by to muselo pokračovat 25 roků a dluh by byl umazán. Neberte mě ve výpočtech za slovo, já jen dávám logický příklad pro lidi, co o tom nic nechtějí vědět a budou se bouřit, až se systém zhroutí nebo budou na náš národ uvaleny restrikce. Naše vláda však jde ještě dál a nejenže každý rok musí platit vyšší úrok z jistiny, protože zvětšuje náš dluh, ale na úroky si půjčuje dalšími půjčkami, vydáváním dluhopisů se záporným úrokem (nemusíte vracet tisíc, ale 998 kč z jistiny). Dluh je prostě dluh a tak se úspěšně řítíme do propasti jménem „prdel.“

Na druhé straně si čím dál více pokládám otázku. Je tento dluh reálný a tím vymahatelný? A jakými prostředky? Když řeknu, že jste nám půjčovali virtuální, ničím nekrytou měnu, tak co vlastně chcete! Vždyť peníze jsou jen zlato, stříbro a 100% krytá měna drahými kovy a jistě ne Angolskými a třeba Japonskými dluhopisy. Nesplatitelnými cáry papíru.

Nezvou mě na Bildeberg, na Davoské setkání, do Bílého domu na večeři s globálními hráči u česnekačky, ani ten Vašek Moravec mě nepozve do pořadu na ČT, kde by mě jeho vyvolenec prozradil, kde se mýlím a čím a jak budeme splácet. Fakt je, že se asi bojí mé první otázky a to, jestli včera večer dělal maminku nebo tatínka, popřípadě obojí v jednom zátahu.

S úctou Váš

Zdeněk Dýčka
člen předsednictva ND