K incidentu došlo 10. 5. 2025 v Polné, kde se MVDr. Miroslav Šafář účastnil pietního aktu. Mladý útočník (zřejmě příznivec Fialovy vlády) nejprve začal pietní akt narušovat výtržnostmi a poté vjel autem do protisměru přímo proti autu, které řídil Šafář. Tomu se jen těsně podařilo zabránit čelní srážce.

Zde je vyjádření našeho místopředsedy Miroslava Šafáře:

Dne 10. 5. 2025 Společnost Anežky Hrůzové, což je kulturně historický a osvětový spolek, jenž je absolutně apolitický, pořádal každoroční pietní shromáždění u hrobu Anežky Hrůzové.

Vše proběhlo jako vždy, krom drobných diskuzí s našimi názorovými odpůrci, u hrobového místa Anežky, celkem v poklidu. Poté jsme se odebrali k místu vraždy, které je v lesíku hned vedle silnice za městem. Dvě naše auta zastavila dole pod kopcem a já, protože jsem vezl dva lidi hůře pohyblivé, jsem zastavil u krajnice u symbolického místa zavraždění Anežky. Byl s námi řecko-katolický farář, který zde provedl modlitbu a my ostatní jsme pietně postáli.

V době modlitby k nám přijel automobil tmavomodré barvy, Passat combi, a nepřetržitě troubil. Když jsme vyndali mobilní telefony, že si jej natočíme, urychleně odjel. Poté tudy projel několikrát směrem nahoru i dolů kolem nás a vždy troubil. Pak zmizel nahoře za kopcem.

Mezitím přijeli policisté a chtěli pokutovat ony dva dole stojící automobily, s tím, že nestojí na místě pro ně vymezeném, byť jediném možném. Kolegové tedy šli směrem dolů k nim a já jsem sedl do svého auta a jel nahoru, abych se otočil a mohl jet dolů. Jel jsem po své pravé straně, jak se jezdit má, když v tom vidím, že v mém silničním pruhu jede onen modrý Passat přímo na mě.

V této situaci jsem strhl své auto do protisměru, který byl jediný volný.

Načež řidič provokatér z Passatu zřejmě zazmatkoval a vrátil se zpět do svého jízdního pruhu a tím pádem jsme opět byli čelem proti sobě. Strhl jsem volant prudce doprava a naše auta se minula přibližně o půl až jeden metr.

Oba jsme zastavili. Mnou cloumal hněv.

Avšak jaké bylo mé překvapení, když tento hoch na mě začal křičet z otevřeného okénka, že jsem ho úmyslně ohrozil na životě a že jsem jel v protisměru. Přidal plyn a řekl, že mě nahlásí policistům, kteří stáli dole u spodních automobilů, ale byli za terénní vlnou. Vydal jsem se tam tedy také.

Mé druhé překvapení bylo, že ten skoročlověk mě obviňoval v několika větách ze všeho možného, aniž by řekl jedno jediné slovo pravdy. Což je stálý problém všech libtardů, kteří nikdy nemají relevantní argumenty a proto jim nic jiného nezbývá. Tam mi už skutečně praskly nervy a byl jsem trochu sprostý, za což se zpětně policistům omlouvám.

Poté jsme oba dostali dýchnout. Já jako první, samozřejmě 0 promile. Posléze dýchal tento skoročlověk. Na rozdíl ode mne (a k údivu všech) nadýchal poměrně hodně, jak k němu pronesl tiše jeden z policistů.

Poté jsem požádal, aby nás oba vzali na test na narkotika, což nebylo policií vyslyšeno a bráno v potaz. Poslední, co jsem slyšel, že skoročlověk pojede na krev do Jihlavy a že si musí zavolat mamince.

Když si to shrneme, byl to od něj de facto pokus o újmu na zdraví a majetku mé osoby. A největší sranda je, že vlastně udal sám sebe. Což jej řadí mezi krále udavačů. Volání mamince u 30-40 letého chlapa také o něčem svědčí a vypovídá to vlastně o celé generaci mladých libtardů.