Nejenže po naší zemi pobíhají vyhulenci, smažky, dobroserové a přisluhovači napomáhající řízené genocidě bílé rasy, kteří na různých místech veřejně vykřikují své názory. Už i na základních školách to sypou dětem do hlavy. Například základní škola U Obory v Praze. Na druhém stupni této školy mají žáci zařazenou speciální výuku, kterou vyučuje paní Andrea Špirková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Probíhají tam několikahodinové diskuse na téma uprchlíci.

Po diskusi pouští dětem film a formou hry si poté hrají na situace kolem uprchlíků. Jeden film je o uprchlících, kterým vadí, že nemají „doma úrodu“, bojí se války, kdy jednomu hlady umřel kamarád. Druhy je o paní s 10 dětmi, které se nelíbily životní podmínky, ve kterých žila. Nakonec děti hrají hru s lístečky na zádech, které byly červené, modré a jeden zelený – a to je jako uprchlík. Na to paní Špirková k dětem: „Vidíte, je sám mezi vámi, chudák, jak mu asi je? Vás je hodně a on je sám?! Vidíte, tak je uprchlíkovi, který je zde sám!! Pak se ptá toho „samotného“ – je hezké být sám? A on odpovídá, že mu chybí společnost a že by chtěl někoho do dvojice.
Ženská na to:
„Vidíte, uprchlíkům je smutno, potřebují nás a proto se jich nemusíte bát, musíte jím pomoci!!!! Oni potřebují vaši pomoc, naše země se bez nich neobejde!!!“

A nebo toto: Situace – Ty máš sušenku a každému dáš kousnout, ochutnat. A jemu jedinému (uprchlíkovi) kousnout nedáš…. On se potom cítí utlačovaný a znevýhodněný a pak se na vás za to naštve a je zlý a tomu se pak nedivte. Proto musíte být k nim tolerantní, pomáhat jim, brát je jako sobě rovné.
Pak se paní ještě chlubí, že jich už tu je více jak 3.000 a jsou pod ochranou státu a prý si tady vedou dobře.

Dětem tak vymývá mozky pomocí her a dotazníků (viz příloha dole), čímž cíleně programuje jejich myšlení. Po dětech například chtěla vyplnit formulář, kde museli uvést jména a třídu a poté odpovídat na otázky typu: kdyby si seděl ve školní lavici s muslimem, vadilo by ti to? Nebo: Máš pocit, že by muslim mohl brát tvým rodičům práci? a podobně.

Tuto speciální výuku objednala tamní paní ředitelka Mgr. Ivana Vodičková s paní učitelkou Mgr. Evou Vaňkátovou. Paní Špirková je už ve škole jako doma, děti ji tam potkávají každý den a to buď při cestě do školního bufetu nebo když se mění třídy mezi sebou. Paní Špirková byla několikrát viděna v doprovodu dvou mladých muslimů a vedly je s ředitelkou do místnosti, která sloužila pro ubytování tzv. Edisonů (školní projekt s cizinci různých zemí, kteří tam v době projektu Edison také bydleli). Od ledna 2017 mají docházet do této školy na dopolední doučování migranti. To bude úplné kulturní obohacení našich dětí.

Paní Špirková a spol. vydala také učebnici JSME DĚTI JEDNÉ ZEMĚ. Metodika prevence xenofobie a rasismu

Anotace:
Program, jehož hlavním záměrem je upevňovat a posilovat pozitivní postoje žáků k multikulturní společnosti, otevírá prostor pro uvědomění si předsudků a vyjádření obav plynoucích z migrace nebo z odlišností ve společnosti a přispívá k eliminaci pocitů a projevů xenofobie a rasismu.
Program je rozčleněn do tří základních modulů: Média kolem nás a svět očima novinových titulků, Můj svět tady a tam, Země původu.
Kromě metodologického průvodce přináší kniha soubor her a aktivit pro žáky a také řadu informací o tématech, jako jsou lidská práva, migrace, uprchlictví, integrace, kultura, tradice a situace vybraných zemí (Vietnam, Ukrajina, Afghánistán, Bělorusko, Čečensko, Demokratická republika Kongo).
Program byl vytvořen pro žáky 2. stupně základní školy či nižších ročníků středních škol.
Učitelé najdou v knize strategii a zásady, které jim pomohou vytvořit si vlastní koncepci výukového stylu, rozvinout své kompetence, začleňovat prevenci xenofobie a rasismu a otázky multikulturního soužití do školního vzdělávacího programu, ale také do skrytého kurikula školy, tedy do utváření klimatu ve škole i v jejím okolí.
Kniha staví na využití principu poznání a rozvíjení vztahu k sobě a k často odlišnému druhému, na osvojování informací v činnostech, utváření postojů na základě prožitků a jejich intelektového zpracování.
Mgr. Blanka Tollarová, Ph.D., je socioložka, působí na FHS UK, zabývá se sociologickým výzkumem a sociologií migrace a sociální práce. PhDr. Marie Hradečná, CSc., je pedagožka a psycholožka s bohatou publikační zkušeností v oblasti sociální pedagogiky. Mgr. Andrea Špirková je andragožka a koordinátorka vzdělávacích aktivit v Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Dalšími autorkami jsou Ing. Džana Popovič, koordinátorka vzdělávacích a sociálních projektů v oblasti migrace Organizace pro pomoc uprchlíkům, a Mgr. Eva Kaličinská, učitelka a lektorka speciálních projektů.

autor je předseda MO ND Teplice