Existuje mnoho způsobů jak protestovat proti vlastizrádným politikům. Přinášíme Vám jeden z nich. Odehrál se 12. 3. 2011 v Římě, kdy dirigent přímo v koncertní síni vyjádřil to, co si mnoho lidí myslí o zaplevelování Evropy (Itálie) mohamedány za spoluúčasti politických dekadentů z EU a v národních vládách jednotlivých zemí.
Milí přátelé,
existuje několik druhů protestů.
Jeden z nich vám chceme ukázat výňatkem z opery G. Verdiho Nabucco – sbor zotročených Židů odvlečených po prohrané válce do Babylonu asi 590 před našim letopočtem. Opera se hrála v Římě před několika lety při příležitosti 150. výročí moderní Itálie za přítomnosti Berlusconiho a starosty Říma. Už před začátkem opery byl dlouhý potlesk (Italové, jak víte, milují Verdiho, jeho opery většinou znají nazpaměť a slavné árie zpívají). Opera proběhla normálně až k uvedenému sboru, jehož první slova v překladu jsou:
„Oh má země, tak krásná a ztracená…“ V hledišti bylo zvláštní napětí, které cítil dirigent i účinkující. Když skončil sbor otroků, ozval se obrovský aplaus. Dirigent slyšel výkřiky: „Opakovat!“ A rozruch neustával.
V Itálii není zvykem opakovat části v průběhu opery, ale nakonec, když se rozruch utišil, obrátil se dirigent, jímž nebyl nikdo jiný než Riccardo Muti, na Berlusconiho a řekl:
„Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to, co se děje v mé zemi a proto (k obecenstvu) přijímám Vaši prosbu k opakování! Nejen pro vlastenecký obsah, ale při dirigování slov „Oh má krásná ztracená země“ myslím na to, že když budeme takto pokračovat, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie. V tom případě bude naše země opravdu ztracena.“
Potom řekl: „Já, Muti, jsem mlčel po léta. Nyní bych chtěl dát této písni skutečný význam. Jsme doma v Římě, v divadle se skvělým sborem a nádherným doprovodným orchestrem. Navrhuji Vám, abyste se připojili, a budeme zpívat všichni spolu.“
Potom zahájil opakování písně sboru, obrátil se k publiku a dirigoval jejich zpěv. Lidé byli vidět jen tmavě, protože osvětlené bylo jen jeviště, ale jak publikum, tak všichni na jevišti, zpívali ve stoje.
Když sbor skončil, bylo vidět, jak si ženy zpívající ve sboru utíraly slzy.
Detailnější článek si můžete přečíst na serveru Čítárny: Italský předčasný dárek Verdimu k 200. výročí narození
Velmi zajímavý článek ze současného Říma, který dokumentuje, že evropští politici nemají v úmyslu respektovat přání lidu a ukončit masovou imigraci na kontinent a řeší jedině to, kam umístit nově příchozí přistěhovalce, přinesly v těchto dnech Parlamentní listy.
Oficiálně se hovoří o tom, že nás masová migrace obohacuje. Pokud tomu tak skutečně je, proč Německo, Itálie a Francie tak zoufale usilují o to, dostat je pryč?
Nesnaží se naše vlastní, byť protektorátní vláda, vyměnit nespokojené voliče? Na základě informace, že Česká republika ratifikovala Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, jak v pátek 17. července 2015 oznámila Rada Evropy, jsme na nejlepší cestě stát se ve vlastní zemi menšinou!