fbpx

Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě

Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě

V červenci jsme se sešli oficiálně poprvé se zástupci saské Národnědemokratické strany Německa a její mládežnické organizace Junge Nationalisten (více ZDE). Jelikož jsme si potvrdili spoustu společných průnikových bodů a také chápeme nutnost spolupráce mezi národovci napříč Evropou, dohodli jsme se na dalších společných aktivitách.

Již v srpnu jsme se tedy vydali pomoci NPD s předvolební kampaní k volbám do Saského zemského sněmu a v drážďanské čtvrti Prohlis společně se zástupci české organizace Mladí nacionalisté a německými kamarády roznášeli volební materiály po zdejších domech (info ZDE). Ačkoliv měla NPD v zemském sněmu deset let své zastoupení, v zářijových volbách nakonec mandáty neobhájila.

Odměnou nám byla doručena pozvánka na kulturní den v Žitavě, který se konal v sobotu 21. září. My jsme však do Žitavy vyrazili již o den dříve, kdy jsme byli přivítání v sídle místních nacionalistů. Jejich klub sídlí v několikapatrovém domě a kromě společenských prostor a přilehlé zahrady se zde nachází také kvalitně vybavená posilovna a rozsáhlá knihovna, která zabírá hned dvě patra tohoto domu.

Druhý den jsme si přivstali a po přivítání se s dalšími místními kolegy a také skupinou polských národovců z organizace Trzecia droga (Třetí cesta) vyrazili na zhruba dvacetikilometrovou tůru po okolí. Nejprve jsme se vydali do centra Žitavy, kde jsme byli upozorněni zejména na zdejší kašny nebo solný dům. Krásu tohoto města musíme ocenit, celé centrum Žitavy zůstalo zachováno v původní podobě a je vidět, že o historické domy jejich majitelé pečují, což bohužel o většině měst v ČR říci nemůžeme. Za zmínku stojí také to, že Žitava byla historickou součástí Čech, což připomíná její městský znak s českým lvem, k Horní Lužici se definitivně připojila až během 15. století následkem husitských válek.

Za Žitavou jsme se dostali k Nise a po jejím polském břehu došli k „Trojzemí,“ místu setkání hranic našich států. Na české straně hranic jsme se občerstvili u jezera Kristýna a pokračovali směrem vzhůru do Žitavských hor k zřícenině hrádku Karlsfried, který nechal vystavět v roce 1357 Karel IV. jako celní na obchodní cestě mezi Čechami a Horní Lužicí. Odtud jsme putovali dál ke skalní vyhlídce „Robertfelsen,“ odkud jsme zahlédli třeba liberecký Ještěd, povrchové doly na polské straně či skalnaté vrchy na německém území. Zde byl náš pěší pochod zakončen a my jsme znavení sešli k trati Žitavské úzkorozchodné dráhy, kde jsme nastoupili do parního vláčku, který nás odvezl zpět do Žitavy. Celý den byl zakončen opět na centrále zdejších nacionalistů společným grilováním.

Závěrem se patří poděkovat německým kamarádům za toto společné neformální setkání, kdy jsme mohli utužit vztahy se starými známými a navázat styky s novými během příjemně stráveného dne.

Jan Mrázek

ND Chomutov

(foto – Junge Nationalisten)

Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě Setkání německých, českých a polských nacionalistů v Žitavě