Bc. Vít Skalský: Plíživý had Henry Kissinger

Jeden můj starší kamarád mně vyprávěl, jak je na vojně školil politický pracovník. Jejich politruk nenáviděl Henryho Kissingera. Často opakoval, že Kissinger je plíživý had a že by s ním rád mluvil z očí do očí. Přízvisko plíživý had asi nejvíce Kissingera vystihuje.

Henry Kissinger se narodil v německé židovské rodině nedaleko českých hranic v bavorském Fürthu. Utekl s rodiči do USA před nacionálními socialisty v roce 1938. Stal se šedou eminenci amerického politického establishmentu. Musí se mu nechat, že byl geniální diplomat. Dokázal každého přesvědčit, že je jeho přítel a bojuje za jeho zájmy. Ve skutečnosti však reprezentoval pouze jeden zájem. Byl silně spojen se západní finanční oligarchii.
          Jako ministr zahraničí USA se podílel na ukončení války ve Vietnamu. Za to dokonce obdržel Nobelovu cenu za mír. Nicméně byl to Kissinger, kdo vydal rozkaz k ilegálnímu bombardování Kambodže na přelomu 60. a 70. let. Na neutrální zemi nechal shodit až 500 tis. bomb. Kambodža se propadla do doby kamenné. Díky tomu zvítězili Rudí Khmerové. Kambodža prošla nevídanou genocidou. Až zásah Severního Vietnamu ukončil strašlivé masakry. Tato intervence byla odsouzena Spojenými státy a Khmerové vždy měli podporu CIA. Takže pachatel genocidy dostal cenu za mír. Jen plíživý had se za podobných okolností může stát mezinárodně uznávaným mírotvůrcem.
          Dokázal rozeštvat komunistickou Čínu se Sovětským svazem. Později stál u uvolnění napětí mezi východem a západem. Asi správně pochopil, že mezi komunismem a kapitalismem jsou silné shody. Od Adama Smitha kapitalisté věří, že vše vyřeší ekonomická síla v podobě svobodného trhu. Od Marxe komunisté věří, že vše je výsledkem ekonomických sil. Oba systémy jsou zaměřeny na konzum. Opírají se o ateismus a materialistický monismus. To představuje ideální příležitost pro finanční oligarchii, jež reprezentoval Kissinger. Jejím zájmem je odstranění států prostřednictvím demokratizace a dolarizace.
          Neměl problém domluvit schůzku amerického presidenta s Maem. Mao Ce-tung byl v té době přijímaný jako bůh. Mladí příslušníci Rudých gard hodiny citovali jeho básně. Komunismus dokonale nahradil náboženství. Nicméně přirozenou silou národa a kultury se Čína z velké části odvrátila od komunismu. Samozřejmě, že třeba agenda kolem kovidu je maoistická. Nicméně Čína je silný stát, kde opět začíná vzkvétat národní cítění spojené s tradicí. Transformace Číny do demokraticky-dolarové kolonie USA se Kissingerovi nepovedla.
          Podobně nebyly úspěšné politicky-ekonomické síly spojené s Kissingerem v záležitostech Východního bloku. Kissinger stál za uvolňováním napětí a budováním takzvané demokratické opozice v této oblasti. Bývalé satelity Sovětského svazu se staly koloniemi finančních oligarchů. Nicméně samotné Rusko po mezihře v devadesátých se vrátilo k politice silného státu. Otevřená společnost založená na dolaru a kulturně marxistické demokracii v Rusku nevyrostla.
          Geniální diplomat a intrikán Henry Kissinger úspěšný nebyl. Včlenění zbytku světa do dolarových struktur neproběhlo. Podle všeho si Kissinger tuto situaci uvědomoval. Poválečný sen finanční oligarchie se rozplynul. Od konce devadesátých dochází k nečekaným globálním turbulencím. Kissingerova různá protichůdná a zvláštní prohlášení z poslední doby by s tím korespondovala. Těžko říct, jestli bude mít Kissinger podobně silné nástupce, jako byl on. Vše je jinak. Člověk míní, Bůh mění.
.
Bc. Vít Skalský, předseda ND Plzeň