Globalizace a s ní spojené ideologie multikulturalismu (podpora migrace), homosexualismu (adopce dětí homosexuály), politické korektnosti (omezování svobody slova), klimaalarmismu (Zelený úděl a chudnutí) a další nyní názorně a v celé svojí ošklivosti ukazuje, jakým je nebezpečím pro národní státy. Globalizace nepřináší převážně výhody, jak se nám snaží namluvit především tzv. veřejnoprávní média (jež si musíme nedobrovolně platit), ale přináší především i velká nebezpečí, která by mohla dostat dříve svrchované státy úplně na kolena.
I rozšíření koronaviru během necelých dvou měsíců do velkého množství zemí světa je důsledkem globalizace. Riziko mohutné epidemie nebo snad i pandemie této nemoci je snad zřejmé každému, kdo se o to trochu zajímá. S tím ovšem přijdou i další následné problémy. Například firmy závislé na importu a exportu omezí nebo zastaví výrobu, zaměstnanci přijdou o práci, státy o daně z příjmů a daně z nižší spotřeby obyvatelstva (DPH, spotřební daně). To povede následně k nižším vládním výdajům a poté ke krachu dalších firem a dalšímu zvyšování nezaměstnanosti, dále navíc k omezování sociálních standardů, jako je zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti, výplata nemocenské a důchodů, mateřských dávek, apod. Kde se tato spirála pádu do „černé díry“ zastaví, neví asi nikdo. Možná pouze ti, co jsou za zavlečení koronaviru do některých zemí a za následné další rozšíření viru zodpovědní.
Krize spojená s koronavirem nemá asi za prioritní cíl snížení počtu obyvatelstva planety, ale spíše vyvolání světové hospodářské a ekonomické krize velkých rozměrů a dále celosvětovou kontrolu pohybu a chování obyvatel planety (z důvodu ochrany obyvatel před nákazou bude pohyb obyvatelstva monitorován telekomunikačními operátory a údaje online předávány vládám tak, jako se již dnes děje v Číně).
Státy, firmy a lidé v bezvýchodné situaci se asi nejprve budou muset „za levno“ zbavit svého už tak nevelkého majetku a tím pak již nebudou mít nad svým osudem ani tu nejmenší kontrolu. Jelikož může poté hrozit revolta a hlad obyvatelstva, státy a občané se ještě v zoufalé snaze mohou zadlužit u mezinárodních bankovních domů a jejich lichvářů, kteří jim rádi hodí „záchranné lano“, jenž se později může stát jejich oprátkou. Tento možná připravovaný „Marshallův plán pro 21. století“ může být realizací připravovaného NWO. Zadlužené státy, firmy a obyvatelstvo již nebudou schopné svoje dluhy (tak jako USA) nikdy splatit a budou už jen skákat, jak se bude pískat.
Národní demokracie prezentovala v roce 2018 svůj ideový, silně pronárodní program pro střednědobý a dlouhodobý časový interval s názvem: Nacionalismem proti kulturnímu marxismu, stavovskou demokracií proti liberalismu. Program najdete zde, ve zkrácené verzi pak zde. V souladu s ním musíme v ČR podpořit systémovou změnu a vytvořit národní stát.
Události posledních tří let nám daly za pravdu a jenom potvrdily nutnost naplňování tohoto programu, zejména nutnost vytvoření svrchovaného českého národního státu. Ten se musí od současných globálních procesů odříznout. Bohužel současná vládní politika ČR se v konfrontaci s hrozící celosvětovou krizí ukazuje jako polovičatá.
Národní stát musí mimo jiné vydávat více prostředků na obranyschopnost, ale tím nemyslíme expediční sbory, ale obranu našeho území dostatečným počtem dobře vyzbrojených vojáků. V této souvislosti znovu zavedeme všeobecnou vojenskou prezenční službu pro všechny muže a budeme střežit celou naši hranici. Dále jsme pro legislativní podporu domobrany, při jejímž porodu a u jejíž kolébky Národní demokracie v roce 2015 stála. Bohužel, kvůli poslanecké „iniciativě“ zejména čtyř poslanců SPD se koncem roku 2019 podařilo zničit a rozpustit Zemskou domobranu a další uskupení, jako je například Národní domobrana, postupně zachází na úbytě.
Již v loňském roce před volbami do Evropského parlamentu jsme v naší Nymburské deklaraci mimo jiné upozorňovali i na další snahy Okamurovy SPD, jež se dnes znovu v souvislosti se šířením koronaviru ukázaly jako škodlivé. Zejména se jedná o deklarovanou snahu SPD o zachování mezinárodního volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Národní demokracie je naopak pro co největší vnitřní soběstačnost a je pro omezování závislosti ČR na dovozu jak zboží, tak kapitálu, ale i služeb a osob.
Národní stát si musí za náhradu vzít zpět vše, o co po roce 1989, kvůli převratem nastolenému liberálnímu režimu, přišel. Musí mít nad bohatstvím své země plnou svrchovanost. Kromě návratu nerostného bohatství, půdy, lesů, vody apod. do rukou českého státu se musí český stát dostat i k plné kontrole nad energetikou, strategickým průmyslem a výrobou potravin. Tam se musíme dostat na 100 % zde spotřebovaného množství základních potravin, tak jako před rokem 1989.
Budeme mohutně podporovat tradiční rodinu, porodnost a výchovu zdravých dětí v pronárodním duchu.
Nemůžeme se také smířit s tím, že naše platy a důchody nedosahují ani na třetinu těch německých. Vydělávající zahraniční firmy zde přitom reinvestují sotva pětinu zisku a na dividendách si potom vyvádějí ročně cca 300 mld. Kč. Dále v rámci interních finančních transferů mezi zahraniční firmou-matkou a tuzemskou firmou-dcerou vyvádějí dalších cca 200 miliard Kč za rok!
Ve strategických oblastech musíme (znovu) založit české státní podniky, které budou zahraničním konkurovat a převezmou částečně nebo úplně jejich produkci. Tyto státní podniky nebudou mít za prvotní povinnost vytvářet zisk, ale platit zaměstnancům vyšší mzdy. To podnítí i ostatní zaměstnavatele k navýšení platů, a tím se mimo jiné podpoří koupěschopnost místního obyvatelstva s pozitivním dopadem na tuzemskou výrobu a zaměstnanost. Vše toto omezí naši závislost na globalizaci, s níž je mimo jiné spojen i import epidemií a zde dávno vymýcených nebo dříve neznámých nemocí apod.
I když nebudou naše nově založené státní podniky z počátku schopné produkce s vysokou rentabilitou, mohou být nakonec cenově konkurence schopné, neboť nemusejí tvořit tak vysoký zisk, jenž díky nízkým mzdám českých dělníků a inženýrů vytvářejí a potom vyvádějí pryč z ČR firmy zahraniční.
Rozhodující finanční prostředky na transformaci společnosti chceme vzít úsporou stovek miliard Kč, které ročně odtékají na výše uvedených dividendách zahraničních, zde působících, zejména západních firem. Další prostředky na tuto systémovou změnu a transformaci společnosti zajistíme například zrušením podpory zejména politickým neziskovkám, jako je Člověk v tísni, apod. I tam se dá ročně ušetřit několik miliard Kč. Další úspora je například možná omezením podpory neproduktivního a neužitečného vysokého školství, zejména toho s humanitním zaměřením. Mladí lidé, kteří nebudou schopni studia na normálních vysokých školách, se alespoň dříve zapojí do pracovního procesu. Místo toho chceme obnovit a podpořit učňovské školství. Zde se mohou naučit pracovním návykům a být také prospěšní společnosti ty skupiny obyvatel, kterým stát po desetiletí platí vysoké sociální dávky a následně tyto osoby začlenit do užitečné práce. Tam lze hledat úsporu dalších desítek a možná stovek miliard Kč za rok.
Je nám jasné, že tato životně nezbytná transformace se nemůže realizovat v rámci našeho setrvání v EU a i v NATO. Tyto organizace nás budou dále vtahovat do uměle vytvářených problémů, jako je i migrace muslimského a afrického obyvatelstva apod. Vnitřní proměna těchto globalistických organizací, o níž se prý bude SPD v Evropském parlamentu s Marine Le Pen a Geertem Wildersem pokoušet, je nemožná. Naopak, předsednictvo Evropského parlamentu jim ze stolků v Bruselu vyhodilo národní vlajky a poslanci, včetně těch českých, ani necekli. To mimo jiné podnítilo Národní demokracii k svolání série veřejných shromáždění před Evropský dům do Jungmanovy ulice v Praze s názvem: Pondělky pro vlajku. První se koná již tot pondělí, 9. března 2020 od 17:00 hodin. Vlastenci a národovci, přijďte podpořit naše vystoupení z EU.
Ze všech výše uvedených důvodů vyzýváme vládu ČR, aby společně se zeměmi Visegrádské čtyřky začala toto naše vystoupení z EU i z NATO připravovat.
V Praze dne 7. března 2020
Předsednictvo Národní demokracie