Není to až zas tak dávno, když zákonem č. 143/1947 Sb. byl svévolně zabrán veškerý v Československu se nacházející majetek hlubocké1 větve Schwarzenbergů, který tak přešel k 13. srpnu 1947 ex lege na zemi českou a to bez náhrady.
Zákon je všeobecně znám jako Lex Schwarzenberg. A byl přijat proto, že na vlastníky nemohla být uplatněna konfiskace majetku zabíraného kolaborantům a zrádcům, když Josef Adolf kníže ze Schwarzenbergů, Jan kníže ze Schwarzenbergů a dr. Adolf Schwarzenberg aktivně vystupovali proti nacismu a Adolf Schwarzenberg dokonce štědře financoval „Benešovu“ exilovou vládu a spolufinancoval výstavbu čsl. opevnění. Za přijetím zákona byla závist, když hlavním skutečným důvodem návrhu a schválení zákona byl rozsah tohoto znárodňovaného majetku. Tehdejší prezident se proti tomuto bezpráví nijak nevymezil, ostatně typickými Benešovými vlastnostmi byly právě závist, nenávist, mstivost, nevděčnost, zbabělost. Křivda pak byla dokonána v „nové době“, když veškeré restituční snahy oprávněných vlastníků byly zamítnuty, protože jim byl majetek zabrán ještě před Benešovými dekrety, od kterých se odvíjí pomyslná nepřekročitelná restituční čára.
Příběh se dnes vrací zpět. A to v podobě účelově motivované kauzy Lex Babiš, která vyvrcholila dnešním rozhodnutím dolní komory Parlamentu ČR, jež přehlasovala prezidentské veto a schválila novelu zákona o střetu zájmů, která výrazně omezuje možnost členů vlády podnikat a vlastnit média.
Dvoudenní rozprava byla šťavnatá a každému doporučuji si ji zpětně přehrát. Kromě tradičního drzého Kalouskova čela zajisté zaujme nové Sobotkovo koště v pozici ministra bez práce, ale i vystoupení mnoha dalších.
Účelovost zákona je evidentní. Vyhřezla závist a nenávist neschopných. Těch, kteří by se v občanském životě neuživili ani ve výši 1/10 svých dnešních nezasloužených příjmů. Těch, kteří nikdy nic nedokázali, jsou nekvalifikovaní a líní. Někteří ani nikdy nepracovali. Těch, kteří vynikají než v produkci legislativních paskvilů, výletováním za peníze daňových poplatníků, zneužíváním poslaneckých náhrad. Těch, kteří jsou veřejně pokáleni řadou korupčních skandálů a kauz, které poškodily občany této republiky a zemi samotnou. Kauzami, které stály i lidské životy. Kauzami, za které, jak věřím, budou jednou po právu a tvrdě souzeni.
Argumentace pro přijetí zákona byla naprosto lichá.
Nerozumím, že ministr nemůže vlastnit média. Každý ví, že novinářští presstituti v deníku, který se musí „uživit“, budou psát, jak zadavatelé politické inzerce budou pískat. Ostatně každý, kdo si i po změně vlastníka otevřel Lidové noviny a nebo MF Dnes, musel nabýt dojmu, že se jedná než o havlistické plátky v rukou tzv. nestátních neziskovek. Babišovu agitaci v nich rozhodně nezaznamená.
Nerozumím tomu, proč nemůže ministr vlastnit podnik, který transparentně a úspěšně podniká a uchází se dle pravidel a jako každý jiný o dotace. Jistě, nejsprávnější by bylo dotace zrušit, jsou nespravedlivé, často zneužívané, likvidují rovné prostředí a rozhodují o nich většinou zkorumpovaní krajští úředníci, dle nedávné historie zejména reprezentanti a členové ČSSD a ODS.
Dnešním aktem naši poslanci předvedli než nízkost a ubohost naší politické scény. Prokázali, že tzv. Parlamentní demokracie je přežitá, v podstatě nefunkční a škodlivá.
Ačkoliv nejsem voličem hnutí ANO, věřím, že se naplní prorocká slova Vojtěcha Filipa, že vítězem dnešního ostudného rozhodnutí Parlamentu bude nakonec právě Andrej Babiš.
===
1 pozor, nezaměňovat s větví Orlickou, na jejíž žádost byl např. zřízen pracovní tábor v Letech