Díváte se na Českou televizi? A dívali jste se včera (6. 2.) na Máte slovo?

Já jsem tu zásadní chybu, kterou si dlouho neodpustím, udělal. Klesnul jsem večer do pohovky, abych shlédl „publicistický“ pořad České televize Máte slovo. Už léta jsem o něj nezavadil okem, abych si chránil své duševní zdraví a neničil si zbytečně nervy. Nějak jsem ztratil ostražitost…

Téma, zda se mají omezit nebo rozšířit pravomoci prezidenta mě ale oslovuje a přítomnost senátora Veleby zdála se mi zaručovat jistou úroveň. No, jak říkám: nějak jsem ztratil ostražitost. V této žumpě, která se tváří jako publicistika, totiž je možné všechno, jenom jediné nikoliv: slušná úroveň. A věřte, že zmíněný senátor je v tom nevinně, za vše může především (byť nikoli výhradně) formát pořadu a jeho moderátorka. Občas jsem propadl dojmu, že nejdůležitější pro účastníka „diskuse“ je obstát v konfrontaci s Jílkovou, a když v tom uspěje, vše ostatní už je hračka. Chce-li se však ta předem neoblíbená strana prosadit, nezbývá jí než Jílkovou překřičet, jinak mu nedovolí dovyslovit myšlenku. Důstojnost jde stranou, ten, kdo ji chce udržet, se příliš ke slovu nedostane, zejména když je zřejmé, že vládne dobrou argumentací, jako byl právě p. Veleba a pan Aleš Gerloch, ústavní právník. Nebo musíte vládnout dostatečnou dávkou asertivity a nenechat si vzít slovo, což se poměrně účinně snažila použít aktivistka p. Vičanová, i za cenu snížení důstojnosti. Nejvíc mě pobavila i v pořadu uplatněná zmínka o tom, jak prezident Zeman rozděluje národ. To patří ke každodenní kampani, která se na občany line nejen z ČT, ale i z ostatních televizí a médií, ačkoliv každému mírně inteligentnímu člověku je zřejmá její nesmyslnost. Svědčí především o tom, jakého si naši pravdoláskařští aktivisté, ať už si říkají novináři nebo jakkoli jinak, představují, jaký by měl být prezident – totiž člověk bez názorů. Neboť málo platné, vyslovíte-li názor, rozdělíte lidi. Na souhlasící a odporující. Bože, děkuji za prezidenta s názorem…

Máme-li ohodnotit, nakolik prezident Zeman rozděluje národ, pak tvrdím, že Máte slovo národ přímo rozeštvává. Je to žumpa, která ukazuje, že diskuse rovná se hádka, plná podrazů, braní slova, překřikování, faulů a lží.

Patří takový pořad do veřejnoprávní televize? Co se týče mne, já jsem proti. Nemohu však dělat víc, než ho ignorovat a tiše si přát, že ho budou ignorovat i ostatní. Slušný člověk by podle mého měl odmítnout jakékoli působení v tomto pokleslém pořadu. A koho tam potom budou překřikovat?

Já však nechci psát o průběhu pořadu. Toho se již chopili jiní a jen bych doplňoval stokrát provařený čaj. Chci na základě celkových zkušeností s vysíláním České televize, tedy nikoli pouze s publicistikou a zpravodajstvím vyslovit přesvědčení, které mi dnes těžko vyvrátíte. Považuji za naprosto nutné:

• Zrušit status veřejnoprávnosti České televize a zbavit všechny občany povinnosti odvádět za tuto snůšku manipulací měsíční poplatek. Hospodaření ČT navázat na státní rozpočet, takže Nejvyšší kontrolní úřad získá možnost kontroly hospodaření.
• Snížit počet kanálů, na kterých ČT vysílá. Vždyť řekněte: proč musí veřejnoprávní televize vysílat všechny ty filmy a seriály, z většiny americké, nebo tu plytkou zábavu bez úrovně? Tyto komerční programy patří komerčním televizím a občané, kteří o ně stojí, zaručeně o ně nepřijdou. Zdá se mi, že dva ponechané kanály zajistí dostatečný prostor pro kvalitní zpravodajství a publicistiku, které se bude od komerčního lišit svou pluralitou a hlubší analýzou. Dva, maximálně tři vysílací kanály zajistí i dostatek místa pro kvalitní kulturu včetně zábavy – vyškrtneme-li z programové nabídky vše, co se blíží bulváru, popř. nemá dostatečnou hodnotu, nebudeme ochuzeni. Vzdělávací programy, regionální vysílání a vysílání pro menšiny a pro děti, to vše může mít své místo. Skladbou programu prostě dosáhnout debulverizace.
• Zákaz reklam rozšířit i na tzv. sponzoring, který si ČT podvodně zavedla, aby zákaz reklamy obešla. Omezením kanálů bude i tak provoz ČT mnohem úspornější.