Vážení představitelé akademické obce, přátelé, spoluobčané naší drahé vlasti,

dovolte mi prosím krátce se spolu s Vámi i se všemi lidmi dobré vůle, jimž poctivě záleží na pokoji, míru a prosperitě v naší společné rodné zemi i v celé Evropě, zamyslet nad rozhodnutím pana prezidenta Miloše Zemana, plynoucím ze zjištěných a pečlivě ověřených faktů, nejmenovat tři kandidáty na titul vysokoškolského profesora.

Podle oficiálních informací se jeden z těchto „neosoudruhů“ chtěl nemravným způsobem obohatit (nechat si zvýšit měsíční plat ze sponzorských darů až o 80.000 CZK), druzí dva byli prokazatelně zapleteni do struktur komunistických tajných civilních a vojenských služeb.

Podle vlastního vyjádření všech tří problematických kandidátů pro ČT ani jediný z nich nepopřel pravdivost argumentů pana prezidenta, které by v civilizované a morálně vyspělé zemi měly být překážkou důvodně bránící udělení tak významného čestného titulu. Jejich vyjádření, jež jsem měl možnost sledovat v médiích, bylo – podle mého názoru – chabým a nečestně slizkým pokusem vyhnout se jasné odpovědi podle korektního modelu Bible: „Vaše řeč ať je ANO, ANO -NE, NE. Co je nad to, je ze zlého„.

Akademická hodnost „profesora“ totiž má – technicky řečeno – rozměr vektoru: její hodnota, stejně jako je tomu např. u rychlosti (dána velikostí a zároveň směrem, jímž se těleso pohybuje), není určena pouze jediným aspektem – sumou odborných znalostí a zkušeností, ale i druhou neméně významnou složkou: čistým morálním profilem, rovným charakterem čestného člověka, nesoucího přívlastek „sapiens“; měli bychom proto vědět, zda nám pomůže superrychlé Pendolino řítící se do Ostravy, chceme-li se z Prahy dostat do Plzně?

Tyto jednoduché a jasné fyzikální skutečnosti promítnuté do živého systému lidské societas by žádnému jejímu rozumnému a logicky uvažujícímu členu neměly zůstat utajeny -tím méně technicky vzdělanému rektoru ČVUT, či doktoru medicíny v roli rektora UK.
Vyjádření Tomáše Zimy, že jediným rozhodujícím kritériem pro jmenování do významné společenské funkce je profesní odbornost, neboť spolupráce či nespolupráce s STB (nebo jinými složkami zločinné totalitní moci) není součástí formálních podmínek udělení profesury, proto vnímám jako nešťastný útok na principy cti a spravedlnosti, jako morálně negramotné a nepřijatelné. A pokud se podobně vyjádří i ministr školství, můžeme si klást otázku, zda-li se i jeho „způsobilost“ nezakládá jen na odbornosti… Navíc absence této podmínky pouze potvrzuje existenci nemorálního prostředí, v jakém žijeme, a současně je i obžalobou zákonodárců, kteří toto právní vakuum dopustili…

Jak může tak mělkou úvahu vyslovit lékař, který se složením Hippokratovy přísahy zavázal chránit fyzickou i duševní integritu lidského života; cožpak slavný doktor Josef Mengele, přezdívaný „Anděl smrti“, po sadistickém mučení svých nevinných obětí, jichž osobně poslal do plynových komor přes 400.000, také nezískal odbornou způsobilost a erudici?? Nechce se mi ani pomyslet na otázku, jež se zákonitě vnucuje, zda a jaké společenské ocenění by si takový „génius satanského zla“ zasloužil…

Pro zachování křesťanské lásky a ve prospěch presumpce neviny (která se však v dané situaci nezdá aktuální, neboť kontroverzní adepti nepopřeli prezidentův důvod zpochybnění jejich mravního nároku na udělení titulu), lze uvážit vstřícné kompromisní řešení: kdyby se přece jen nějakou nešťastnou souhrou událostí jednalo o nedorozumění či omyl, nebylo by od kandidátů samotných moudrým gestem přistoupit na pečlivé a nezávislé přezkoumání těchto závažných obvinění? Raději než operovat mlhavými tvrzeními typu I. Ošťádala, že „v tuto chvíli necítí potřebu se hájit“?

Takový postoj k vlastnímu (možnému) selhání – schovávání se za potěmkinovskou kulisu obecných frází -snad T. Zimovi připadá čestný a věcně postačující? (Pak-li ano, možná by to vysvětlilo mé zkušenosti s jeho laxním přístupem k obraně národních a státních zájmů ČR v bezprecedentní politicko-ekonomické kauze boje o právní stát -viz níže).

Rektor ČVUT Petr Konvalinka dal na otázku redaktorky ČT, zda by titul profesora měl být podmíněn čistým lustračním osvědčením, rovněž překvapivě ambivalentní a alibistickou odpověď:

„Pokud by to zákon vyžadoval, pak by měl být podmíněn. Současný zákon to nevyžaduje, a prezident podle mého osobního názoru, a shodují se mnou i moji kolegové, má povinnost podle VŠ zákonu na návrh Vědecké rady Univerzity profesorem jmenovat“.

Marasmus a slepota snad zachvátily i akademickou obec? A mimochodem -kolik kolegů pana Konvalinky se s ním vlastně shoduje?

To skutečně musí zákon explicitně vyžadovat, aby slunce vycházelo na východě a zapadalo na západě? A jestliže tuto přírodní zákonitost „čirou náhodou“ parlament nějaké „pokrokářské“ země „zapomene“ odhlasovat, potom prostě neplatí? A jak bude reagovat vesmír na takové poblouzněné novátory, kteří popírají přírodní zákony? (V rozmáhající se duchovní tmě a pomatenosti museli loni slovenští legislativci dokonce kodifikovat skutečnost jasnou každému školákovi, že totiž pro své narození nutně potřeboval jednoho tatínka a jednu maminku, kteří žijí v jedné společné rodině. Protože dvě lesby či dva gayové přirozenou cestou nikdy jiskru života nepředají..).
Již mocný král, kterého všichni na slovo poslouchají, Malému Princi vysvětlil, že Slunce jej poslechne pouze v tom případě, že mu dá rozumné povely. „Kdybych mu přikázal, aby vstávalo na západě a uléhalo na východě, neposlechlo by mne – ale vinu za to bych musel dát sám sobě“.

Je smutné vidět, jak i někteří představitelé akademické obce podléhají jedovatému plynu zvanému „politická korektnost“, který kolem sebe šíří agresivní a demagogicky manipulativní politici a média. Místo toho, aby vážení pedagogové byli nerudovskými krystaly křemene, vzory zaručujícími pevnost charakteru a páteří celého národa, vidíme, jak se někteří z nich taví jako vosk, škvaří jako PVC a vydávají nesnesitelný toxický zápach, který otravuje vzduch i ty, kdo jej musí dýchat…

Příkladem může být nenávistné štvaní a popírání historických faktů z úst homosexuálního agitátora tzv. profesora M. C. Putny (podle vlastní klasifikace „katolické buzny“ – viz jeho velký manifest na (až fyzicky násilně) propagandistickém pochodu „Gay Pride Parade“ – „Přehlídka pýchy gayů“  – oslavujícím protipřirozené formy sexuálního chování, včetně pedofilie). Ten na nedávné přednášce v hysterickém záchvatu doslova fyzicky napadl jednoho z diskutujících posluchačů, který řádně dostal slovo a konstatoval pravdivou dějinnou skutečnost o propašování V. Uljanova (Lenina), spolufinancovaného rodinou Rothschildů, ze Švýcarska přes Německo do Sankt Petěrburgu, aby tam střelbou z Aurory odstartoval první bolševickou barevnou (rudou) revoluci, jež přinesla desítky milionů mrtvých a stamilionům ubohých obětí proměnila život v nesmírné utrpení…

Tito bezcharakterní havloidní „kolonizátoři“ české společnosti, čile spolupracující na rozvracení naší vlasti se štědrou sponzorskou podporou hlavy chobotnice (velvyslanectví USA) a častující každého, kdo nepatří do havlistické Lumpenkavárny výrazem „lůza“ či „agent Ruska / Putina“, jsou skutečným -podle Putnových slov – „bezpečnostním rizikem pro tuto zemi“.

M. Putnu mimochodem osobně znám 25 let, a mohu zodpovědně prohlásit, že nikdy neprojevil ani sebemenší ochotu jakkoli přispět k prosazení principů demokracie a lidských práv, o nichž tak rád a s plamenným zápalem káže ve svých rusofobních projevech, v těžkém boji o právní stát, v boji o národní a státní zájmy ČR a o samotné kořeny židovsko-křesťanské evropské civilizace.

I on totiž dobře zná těžkou zednářskou kauzu bezprecedentní devastace nejstaršího kostela v srdci Staré Prahy, na půdě prvního slovanského osídlení – předního symbolu české státnosti, univerzitního chrámu sv. Michaela Archanděla (cca r. 1150, v němž od svého vysvěcení na katolického kněze r. 1400 působil profesor Univerzity Karlovy, letošní jubilant Mistr Jan Hus, a jehož faráři byli opakovaně voleni rektory nejvyšší vzdělávací instituce Evropy na sever od Alp a na východ od Sorbony).

Jedinečný chrám, jakožto jeden z mála svědků spojení počátků českého státu s kořeny evropské křesťanské civilizační identity, byl s nevídanou a neslýchanou arogancí fyzicky zmrzačen a duchovně i kulturně zpupně hanoben komerčními, sexuálními i satanistickými aktivitami. Navíc je kauza spojena s mezinárodním organizovaným zločinem (ukrajinský ex-premiér P. Lazarenko) a miliardovými defraudacemi českého státu ze strany polsko-ukrajinsko-vídeňského „podnikatele“ s izraelským pasem Jerri Nowikovského)…

Když jsem se Putny nedávno zeptal – při prezentaci jeho knihy o Rusku v dominikánském klášteře u kostela sv. Jiljí, kam si pozval sobě rovné demagogické manipulátory a zemské škůdce K. Schwarzenberga (který se mj. v PSP oficiálně přiznal, že hlasoval na zasedání Trilaterální komise ve Washingtonu o bombardování Srbska v r. 1999), L. Dobrovského a novinářku Petru Procházkovou – zda by po dlouhých letech nechtěl přehodnotit svůj postoj k této závažné kauze a pomoci prosadit hodnoty pravdy, práva a spravedlnosti, jen se s pohrdlivým úšklebkem cynicky zasmál…

V hodnocení M. Putny proto nemohu nesdílet slova pana prezidenta z roku 2013 konstatující, že si ho rozhodně neváží, jež byla současně ospravedlňujícím důvodem pro odmítnutí osobního udělení titulu profesora člověku s takto nízkým a proradným charakterem. Při posuzování způsobilosti k jakékoli veřejné a zvláště prestižní službě není prozíravé dávat absolutní prioritu odbornosti: ta je podmínkou nutnou, avšak nikoli postačující. Tou je morální kvalita charakteru kandidáta (odborných znalostí mohou mít někdy zločinci víc než policisté, kteří je pronásledují..).

Vážení členové akademické obce, dámy, pánové, přátelé, přeji Vám – i nám všem – klid a mír, v srdci Boží pokoj a požehnání všem lidem dobré vůle naší vlasti, Evropy i celého světa. Zvláště nyní, kdy po 70 letech relativního míru stojíme tváří v tvář největšímu riziku vypuknutí světové války bývalý člen vlády Ronalda Reagana zodpovědný za „zázrak“ ekonomického oživení USA, významný analytik prestižního institutu ekonomických informací Paul C. Roberts říká: „USA jsou skutečně největším zlem, jakému svět kdy čelil“ a dodává, že „do Bílého domu se nastěhoval ďábel.“

Ve státě Oklahoma tento týden způsobily obrovské škody extrémně silné přírodní bouře; v jeho hlavním městě Oklahoma City se 21. 9. 2014 konala „černá mše“ a satanisté si prosadili „právo“ postavit před parlamentem sochu Bafometa („otce lži“ – rohatý okřídlený démon s kozlí hlavou a ženským tělem sedící na trůně) s dvěma malými dětmi po pravici a levici.

Právě proto nabývá stále naléhavěji na aktuálnosti varování Alberta Einsteina: „Lidstvo se buď vrátí k Bohu, nebo se zničí“…

My jsme přece národem svatého knížete Václava, prvního českého biskupa sv. Vojtěcha, svaté princezny Anežky a řady mocných patronů, i velkých Janů – bojovníků za pravdu a čest z Nepomuku, Komenského, Neumanna a významného letošního jubilanta, katolického kněze a profesora naší staroslavné Univerzity Karlovy Mistra Jana Husa, který – jak pravděpodobně víte – po svém vysvěcení v roce 1400 zahájil duchovní činnost právě ve zmíněném prvním kostele na původním slovanském osídlení Staré Prahy, nyní bezprecedentně zdevastovaném a hanobeném: v chrámu sv. Michaela Archanděla. Tak dnes znovu mocně zní českým národem i Evropou, do našich myšlenek, slov a činů, jeho neúnavné výzvy a burcování k životu v Boží Pravdě: „Proto, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné, kterou je věčné odloučení od Boží milosti…“

S úctou a přátelským pozdravem,

Ing. Jiří Pavel Pešek ECSSU, ex-diplomat
Praha, 8. května 2015 -svátek sv. Michaela Archanděla (Gargano, 490), konec II. světové války (1945)