Podnebíčkáři často tvrdí, že chov dobytka škodí přírodě. Opak je však pravdou. Velcí přežvýkavci (pratur aj.) byli vždy nedílnou součástí naší krajiny.

Právě pratur a další velcí přežvýkavci udržovali v naší krajině mozaikovité bezlesí a na jejich existenci byly závislé hodnotné ekosystémy a celá řada rostlin a živočichů. Někdy se těmto přežvýkavcům říká „ekosystémoví inženýři“. Odhaduje se, že jejich celková biomasa byla dokonce větší, než je dnes hmota hospodářských zvířat.

Člověk sice pratura vyhubil, ale pak tyto ekosystémy bezděčně zachránil tím, že začal chovat hovězí dobytek (což jsou v podstatě potomci praturů). Na jejich pastvinách se podařilo zachránit hodnotná společenstva a dnes představují pastviny jednu z nejcennějších součástí naší krajiny.

Od roku 1990 u nás významně ubylo hospodářských zvířat. To významně zhoršilo stav naší krajiny. Jednak výrazně ubylo pastvin (zejména v nižších polohách) a jednak byla orná půda ochuzena o významný zdroj humusu, což významně snížilo její úrodnost a vodozádržnou schopnost.

V rámci zlepšení stavu krajiny proto bude nutné masivně podpořit živočišnou výrobu, zejména podpořit menší venkovní chovy a zvýšit stavy hovězího dobytka. Tím jednak dojde ke zvýšení plochy cenných pastvin (a také jetelovin, které zlepšují stav půdy) a jednak se zvýší podíl chlévských zbytků, kterými bude možné obohatit půdu.

EU se naopak snaží stavy dobytka snížit. To je jeden z mnoha ukazatelů toho, jak je Brusel mimo realitu a jak politika EU, jakkoliv údajně zaměřená na ochranu přírody, ve skutečnosti přírodě škodí. Je proto potřeba se přestat řídit podle EU a začít používat zdravý rozum.

RNDr. Jan Sedláček, krajinný ekolog a místopředseda Národní demokracie.