Za podporu ruské invaze hrozí až tři roky vězení, varuje nejvyšší státní zástupce Stříž. Dále na příkaz vlády bylo zablokováno osm vybraných dez-informačních webů. Mnozí neználci se diví, že dochází k explicitně totalitním opatřením. Znalci hlavní politické ideologie se také diví, ale v opačném gardu. Proč není postup proti zakázaným názorům tvrdší? § 312e Podpora a propagace terorismu umožňuje uložit v tomto smyslu až patnáct let odnětí svobody.

Principem totality není silná osobnost v čele dané politické oblasti, jak se někteří mylně domnívají. Principem politické totality (stavu, kdy je kontrolované jednání a myšlení lidí) je totalitní ideologie. Totalitní politická ideologie má stejnou sílu jako náboženství. Západ je ve své tradici typický tím, že odděloval náboženskou a světskou oblast. Náboženství však bylo vystřídané ideologiemi. Současná totalitní ideologie zaplavila celou společnost. O jakou ideologii se jedná? Jaká ideologie má takovou sílu?

Sofistikovaná neomarxistická ideologie je natolik silná, že její konkrétní nositelé nemají potřebu odůvodňování. Základní dogmata jsou přijímaná světlem jejich samopřesvědčivosti. Neomarxismus jako totalitní ideologie ošetřuje všechny aspekty člověka. Od náboženství až po sexualitu. Nic nezůstane neošetřeno. V tématu rusko-ukrajinské války nám půjde o neomarxistická ideologická dogmata především z oblasti státovědy.

Podle neomarxismu je posledním vývojovým stádiem všech politických systémů liberální demokracie. Lidé vládnou. Člověk překonal hranice rasové, národní, pohlavní, náboženské apod. Státy jsou zbytečné. Po odstranění reakci, nastane ráj na zemi. Reakci v našim případě reprezentuje Rusko. Rusko částečně představuje autoritativní režim, který se v mnohém drží tradice. Tím vzdoruje neomarxistickým představám o universálním člověku, který vládne bez toho, že by byl limitovaný uvedenými zařazeními.

Vláda v Kyjevě v představách neomarxistů zosobňuje ideální dobro. Jde o důsledné liberální demokraty. Putin takto představuje ideální zlo. Prezentuje reakci vůči globálně se rozšiřující liberální demokracii. Toto schéma je pojímané s takovou vnitřní jistotou, že jeho nositelé nepotřebují diskutovat nebo zpochybňovat své věřené pozice. Zákazy a tresty zavádí v dobré víře. Nepředpokládají, že by se někdo v tak jasných věcech mohl mýlit. Počítají s tím, že dotyčný musí být člověk, který se rozhodl pro zlo.

Censura v tomto kontextu musí být nutně zavedena. Jedinec ve svém myšlení přirozeně postupuje diskurzivně. Zvažuje alternativy dobré a špatné. Jde o elementární mechanismus. Malé dítě neví, jestli je dobré, aby se dotklo rozpálených kamen nebo sedělo na parapetu okna výškové budovy. Rodič mu prostě jednu z alternativ zakáže. Dospělý jedinec neví, jestli má podporovat ruskou invazi, nebo ji má odsuzovat. Neomarxistický ideolog ví s neotřesitelnou jistotou, co je dobré. Prostě mu v tomto diskursivním procesu jednu z alternativ zakáže.

Zákazy v tomto smyslu mají hierarchii. Napřed je jedinec odpojen od alternativních informací. Tím je mu znemožněn diskursivní proces rozhodování. Jestliže přesto někdo toto první omezení překoná, je potrestán, rozhodne-li se špatně. Tento totalitní mechanismus musel být nutně zaveden, protože koresponduje s převládající totalitní ideologií.

Zásadní nedostatek tohoto totalitního mechanismu spočívá v tom, že někteří předpokládají, že totalitní ideolog není moudřejší než oni. Zákazy evokují zájem. Zákazy a tresty vyvolávají automaticky myšlenku, že jejich autor se mýlí. Že vnucuje něco, co není dobré. Kdyby to bylo dobré, naopak by alternativu podporoval, aby každý mohl posoudit, že se jedná o něco špatného. Někteří lidé nepotřebují vodit za ručičku. Když se jim něco zakáže, naopak předpokládají, že jim bylo zakázáno to dobré. To je Achillova pata totality.

Až 60 % jedinců jde s proudem. Drží se hlavního zpravodajství. Dalších 30 % jedinců jsou troubové, ani neví, že někde nějaká válka je. Ze zbylých 10 % je zhruba 1 % jedinců, kteří reagují na totalitní zákazy přesně opačně, než by si tvůrci těchto zákazů přáli. Co čert nechce, zrovna z této malé populační skupiny se rekrutují tzv. tvůrci názorů. Totalitní opatření jsou v dlouhodobé perspektivě kontraproduktivní. Předznamenávají pád systému.

autor je předsedou MO ND Plzeň