S novou nedělí je tu nový nedělník. To to ale letí. Půlka prázdnin je fuč a volby, do kterých zbývají dva měsíce, tu tímto tempem budou co nevidět. Na vlastenecké scéně se toho docela dost děje, tak se pojďme podívat na nějaké ty novinky. A dopředu se omlouvám, že dnes budu dlouhý, i když mi to mnozí vytýkají. Ale tentokrát to opravdu zjednodušit nejde. Vynahradím vám to příště…
Minulý týden jsem sliboval jedno překvapení, které se bude týkat Volného bloku. Ne, nejsem jasnovidec, jen jsme měli informace pár dní dopředu. Volný blok doslova na poslední chvíli, v poslední den, kdy je možné podat kandidátky, vykopl ze svých kandidátních listin kandidáty DSSS. Takže je rázem konec bratříčkování mezi VB a DSSS, kdy si Luboš Volný a Tomáš Vandas div nepadali kolem krku a na každé tiskovce si vzájemně děkovali. Luboš Volný neustále zdůrazňoval, jak je Tomáš Vandas konstruktivní, pragmatický, státotvorný, jak nemyslí jen na sebe, jak je nesobecký a vlastenecký (na rozdíl od toho proradného, zlého a sobeckého egoisty Adama B. Bartoše). A teď ho poslal do háje. Pěkně si s Dělnickou stranou vytřel pozadí.
Celý příběh má ale několik rovin, podobně jako cibule má několik slupek. Pojďme si je postupně odkrýt. A snad nám z toho nepotečou slzy, jako při tom loupání cibule.
Slupka první. Lubomír Volný nedrží slovo. Za ten Vandasův konstruktivní a státotvorný přístup ho odměnil tím, že na kandidátku vzal jeho lidi, ačkoli původně tvrdil, že na kandidátku nikoho z DSSS nevezme. V tu chvíli mohlo Tomáši Vandasovi jeho rozhodnutí připadat správné – mohl se objevit na tiskovce v budově Poslanecké sněmovny, mohl řečnit vedle poslance Volného, mohl si chvíli připadat, že je zkrátka s Volným na té vlně a na té vlně jede. A že se při troše štěstí jeho lidé (když už ne on sám) dostanou do Parlamentu. Mohlo mu připadat, že to nakonec dobře vyjednal a dobře uhrál. Jenže to by tady nesměly být ty tři dámy – trio Volfová, Bobošíková, Lipovská…
Slupka druhá. Možná to nebyl Volný, v jehož hlavě se urodil nápad vykopnout kandidáty DSSS. Soudě podle výroku Hany Lipovské, že Volný blok je sice radikální (a jako takový jí nevadí), ale kdyby se ukázal extrémistický, šla by od toho, klidně dva dny před volbami. To trochu zavání vydíráním – buď oni, nebo já. Uvědomil si Volný, že je pro něj Lipovská důležitější než pár desítek lidí z DSSS? A nebo to byla Jana Bobošíková, co s tím přišla (a která „sedí“ s Lipovskou ve svém Institutu svobody a demokracie)? Nebo Jana Volfová? Je to vlastně jedno, protože čím dál více jsme svědky toho, že Volný blok ovládá tento dámský klub a Luboš Volný je jen maskot a poslušný vykonavatel jejich představ a nálad.
Slupka třetí. Tak zásadní oznámení by měl Luboš Volný vyhlásit spolu s Tomášem Vandasem, ne? Tím spíše, když bylo dohodnuto, že se k tomu udělá tiskovka. Nakonec v úterý tiskovka skutečně byla, ale vystoupila na ní rázná Jana Bobošíková a drsným hlasem promluvila i Lipovská. Řeč byla však o něčem úplně jiném. Potupnou zprávu o stažení svých kandidátů si Tomáš Vandas musel natočit ve své kanceláři na Smíchově. Ještě že ho za to fanynky Volného bloku na Facebooku alespoň zahrnuly asi stovkou komentářových komplimentů typu „velké gesto“, „skvělý vlastenec“, „vemte si z něj příklad“. Asi padesátkrát tam někdo napsal „klobouk dolů“. Jinak by to bylo na mašli… Tak teď nevím – pro Dělnickou stranu tento podraz musel být dost velký trapas, ale Tomáši Vandasovi jde asi jen o „místo asistenta poslance Volného“. Jinak si to vysvětlit neumím…
Slupka čtvrtá. Lipovská na Facebooku údajně vyhrabala nějakou kompromitující fotografii na jednoho z kandidátů DSSS. Tak to prý celé začalo. Ale ani tomu bych moc nevěřil, spíše to vypadá jako pouhá záminka, jak DSSS na poslední chvíli vystrnadit. Ale Tomáš Vandas řekl něco jiného – stahuji své kandidáty kvůli mediálním tlakům. Jakým tlakům, proboha? Kvůli pár článkům, že Volný blok jde do voleb s „extrémistickou“ DSSS? To mají být ty mediální útoky? To snad nikdo nemůže myslet vážně. A novináři jsou také úplně mimo: někde psali, že Vandas pěkně „zatopil“ Volnému, když mu stáhnul své kandidáty. Přitom to bylo úplně jinak. Vandas dostal kopačky, ale aby to nebylo tak úplně blbé, dostal i několik dní na damage control – aby vymysleli, jak to prodat, aby to pro oba nevypadalo tak trapně, když se ještě nedávno před kamerami div ne objímali.
Slupka pátá. A jestli už brečíte, tak se nedivím. Tohle fakt k smíchu není. Protože jsme vždy chtěli, aby národní strany šly spolu, nabízeli jsme DSSS, aby se k nám přidala. Bylo to v době, kdy Tomáš Vandas už dva měsíce čekal na odpověď na mail, který poslal Okamurovi a která nikdy nepřišla. Pak ho na vařené nudli utáhnul Volný. Když to nyní s Volným nedopadlo, dali jsme Tomáši Vandasovi nabídku, aby jeho kandidáti šli k nám. Viz můj Středník ABB. Volná místa máme, čas to administrativně provést také byl (bez jednoho dne týden) a hlavně – národní strany by byly pod jednou střechou, jak to má být. A my bychom se – na rozdíl od VB – za DSSS nestyděli. Naopak. Spojení ND – ANS – republikáni – DSSS by bylo to nejpřirozenější, co zde mohlo před volbami vzniknout. Tomáš Vandas ale s díky odmítl. Soudě podle jeho videa, kde oznámil, že i po stažení kandidátů DSSS bude Volný blok podporovat, se to dalo čekat. A i mne by spíše překvapilo, kdyby naši nabídku přijal.
Slupka šestá. Pár kandidátů DSSS jsme na naši kandidátku získali. Protože tam máme i republikány, výše naznačené spojení národních sil se nám alespoň symbolicky podařilo uskutečnit. Ale dělnická věrchuška stále drží basu s Volným. Proč? Členská základna DSSS je přitom krajně nespokojena. Když jsme zjistili my, že s námi chce Otevřeme Česko hrát nefér hru, šli jsme od toho. Nemáme to zapotřebí, nebudeme nikomu dělat křoví, nebudeme nikde za blbce. Postavili jsme vlastní kandidátku. Chápu, že v den podání kandidátek to už DSSS stihnout nemohla. Ale po takovém podrazu podporovat Volný blok? To mi rozum nebere…
Slupka sedmá. V jednom nejmenovaném kraji se tato fraška stala málem příčinou rozpadu krajské buňky Volného bloku. I na členy Volného bloku, vesměs „novovlastence“ bez politické historie, byl tento podraz „trošku moc“ a ne všichni ho rozdýchali. Až polovina krajské buňky pohrozila – na znamení solidarity s DSSS – odchodem. A bylo to vážné. Natolik, že i zmocněnec se postavil na zadní. Ale Jana Volfová je v tomto ostřílená, takže ho zavčas vyměnila. Je ale vidět, že Volnému bloku se to bouří hned v několika krajích…
Slupka osmá. Volný blok nemá dost lidí. Pokud v jednom kraji, jak jsme zjistili, tvořili skoro polovinu kandidátky „dělníci“, pak to naznačuje, že Volný blok sám tolik lidí zase nemá…
Protože nám loupání Volného cibule jde docela dobře, pojďme ještě dále. Ovšem nebuďme překvapeni, pokud uvnitř bude cibule trochu uhnilá. Trochu to totiž začíná zapáchat…
Slupka devátá. Jana Bobošíková není žádné překvapení poslední doby, jak by se mohlo zdát. U projektu „Volný blok“ stála už od ledna. Tedy nejen Jana Volfová, ale i Jana Bobošíková. Volný blok je dobře promyšlený projekt, u kterého obě dámy byly od samého počátku, ale přesto se ta druhá tváří, jakoby byla teprve nedávno oslovena a po zvažování nabídku přijala. Ne, byly to obě Jany, co to spolu upekly. A přes všechna dramatická slova Luboše Volného o budoucnosti naší země jde jen o jediné – o státní příspěvek a především o volby do Evropského parlamentu, kam by se Jana Bobošíková ráda vrátila. To jen tak na okraj, aby zase nějakým vlastencům nezůstaly jen oči pro pláč. Jako z té cibule…
Slupka desátá – a tady brečím už i já. O paní Lipovské nemohu říci nic špatného. Ve své podstatě ji neznám. Pokud se distancuje od DSSS, myslím si, že to o ní něco nepěkného vypovídá, minimálně to, že to takový národní kádr zase nebude, když má potřebu vlastence soudit, posuzovat, třídit, kádrovat. Ale na druhou stranu – zase proč ne? Vrána k vráně sedá a pan Volný je ze stejného těsta. Také lidi rád kádruje.
Některými svými názory paní Lipovská může alternativě imponovat: má ekonomické vzdělání a svému řemeslu rozumí a v Radě ČT si také počíná dobře. Ale vzpomínám si, že nastaly dvě situace, kdy jsem si v médiích všiml zmínek, při kterých se mi rozsvítila červená kontrolka. Poprvé to bylo loni v únoru, kdy se Lipovské zastával Matyáš Zrno z Občanského institutu. Matyáše jsem kdysi bral jako svého kamaráda, ale to jsem tehdy ještě byl pro radar, pro Bushe a pro Schwarzenberga. Od jisté doby jsem pro něj jen antisemita a kdysi mne dokonce prosil, abych ze svého webu smazal fotografii, na které jsem vedle něho. Abych ho prý nepoškozoval… Tento Matyáš Zrno o Lipovské, potažmo o mně, napsal: „Mám řadu přátel, nad jejichž některým názorem (po klausovsky) zdvihnu obočí, ale to je nezbavuje odbornosti či lidských kvalit. Ano, jsou lidé, kteří zešílí zcela a vyřadí se tak ze slušné společnosti a když je člověk vidí, přejde raději na slušný chodník. Ale nevšiml jsem si, že by se doktorka Lipovská chovala třeba jako Adam B. Bartoš…“
Tehdy jsem si z toho vyvodil to, že paní Lipovská, ač katolička (což potvrzuje i svým zevnějškem), horuje pro USA a Izrael. Obrazně se tomu říká „slušná společnost“ či chození „po slušném chodníku“.
Podruhé se mi to potvrdilo o pár měsíců později (v květnu 2020), když jsem náhodou narazil na Lipovské článek na podporu Izraele. Duo Bobošíková-Lipovská vyrazilo do útoku proti Petříčkovi, Zaorálkovi a Schwarzenbergovi, tedy bývalým ministrům zahraničí, když se v izraelsko-palestinském konfliktu postavili na stranu Palestinců. Článek vyšel na iDNES.cz Premium jako placený, ale zde si ho můžete přečíst celý. Najdeme v něm takové perly, jako například tento odstavec:
„Konstantou české zahraniční politiky bylo po celé dekády jednoznačně deklarované česko-izraelské přátelství. Československo uznalo stát Izrael pouhých pět dní po vyhlášení samostatnosti v květnu 1948. V roce 2011 Česká republika odmítla uznání samostatného palestinského státu v OSN. V roce 2017 se naše země na Valném shromáždění OSN zdržela hlasování, které chtělo zamítnout americké uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele, před rokem vetovalo Česko spolu s Maďarskem návrh Evropské unie na zablokování převodu diplomatických misí do Jeruzaléma, česká vláda nepodporuje sankce vůči Izraeli. Úzké spříznění obou zemí je vynuceno geografickými a historickými okolnostmi. Český stát i Izrael byly mnohokrát v dějinách ostrůvkem demokracie, který do posledního dechu bojoval za svobodu a prosperitu v obklopení nepřátelskými mocnostmi, ostrůvkem, nad kterým se křížily a přeskupovaly zájmy mocností.“ Takto nemluví kádr alternativy, ale kádr Systému.
Ukazuje to něco i o Volném bloku. Já se od určité chvíle do židovských záležitostí nemíchám, protože za to člověk může jít i sedět. Takže se nemíním vyjadřovat ve prospěch těch ani těch. Národní demokracie i Aliance národních sil se ve svém programu starají jen a pouze o Českou republiku. Izrael neřešíme. Není to náš byznys. Pro nás je na prvním, druhém i třetím místě Česká republika. Izrael tam nikde není. Proč by také měl být? Jsme čeští vlastenci, ne izraelští, jako je tomu zřejmě ve Volném bloku. Tam se asi kádruje podle toho, jaký má člověk k Izraeli vztah. Paní Lipovská ho má nejspíše lepší než Tomáš Vandas…
Naši cibuli jsme doloupali. Její vnitřek vůbec není tak vlastenecký, jak se tváří. Volný blok pod vedením tří proizraelských dam (Volfová, Bobošíková, Lipovská) totiž ukazuje, že až takovou alternativou, za kterou se vydává, není. Když přijde na hlasování o Izraeli, ruka pana Volného poletí vzhůru jako ruce všech dalších 198 poslanců, jako už letěla třeba tady…
No a to už je ode mne dnes opravdu vše. Krásný nedělní večer a na rozloučenou malý vtípek – jak jinak než z CD89.cz. Za týden zase na viděnou, nebo spíše: na čtenou…
Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie a lídr pro Ústecký kraj na kandidátce Aliance národních sil
